Lékařská zpráva, kterou novináři od pořadatelů obdrží po každé etapě, byla po té nedělní předlouhá.
Zahrnovala takřka nekončící seznam zraněných, kteří padli na dlažbu v severní Francii.
Nabídla ale jen málo detailů enormního psychického i fyzického vypětí, které cyklisté na pouti z Arrasu do Roubaix zažili.
Jejich tváře v cíli byly nejlepším zrcadlem utrpení, které toho odpoledne bylo spoustu.
„Jestli ale byla etapa po kostkách moc nebezpečná? Vůbec, užil jsem si to. S takovou můžete zrušit všechny etapy, vždyť i v těch horských se věci mohou zvrtnout,“ vyprávěl pak loňský vítěz Gira Tom Dumoulin.
Tom Dumoulin na čele skupiny v deváté etapě Tour de France.
Nebyl v tom sám. Na sociálních sítích se od cyklistů objevoval jeden příspěvek za druhým. Většina z nich přitom hovořila o epickém dni na kolech.
I přes pády v prvních devíti etapách Tour de France, klasikářskou pouť na Mur de Bretagne nebo zmíněné kostky zůstává závod i nadále vskutku vyrovnaný.
Tour de France 2018Přehled etap |
Prvních 23 cyklistů dělí stále jen tři minuty.
A takový Romain Bardet je zářným příkladem odolnosti favoritů. V neděli řešil tři defekty, pětkrát stavěl u krajnice kvůli výměně kola. Neustále se vracel zpátky do pelotonu a když projel cílem se ztrátou pouhých sedmi vteřin, s vděkem objímal všechny své týmové kolegy.
„Je zázrak, že jsem pořád v závodě,“ usmíval se pak. „Během tréninku jsem nepíchnul ani jednou, teď třikrát. Ještě, že máme před sebou volný den, kdy si můžu odpočinout. Pak přijdou na řadu hory.“
Romain post gig today @romainbardet #modernist https://t.co/ha7TOVHLOK
Třiačtyřicet vteřin před nimi na vedoucího Grega van Avermaeta ztrácí Geraint Thomas.
A další?
Bob Jungels jich ztrácí 50, Alejandro Valverde 91. Podobně je na tom Rafal Majka, Jakob Fuglsang, ale také Chris Froome, Adam Yates a Mikel Landa. O něco větší manko už mají Vincenzo Nibali, Tom Dumoulin, zmíněný Bardet nebo kolumbijské duo Nairo Quintana & Rigoberto Uran.
U žádného z nich však nejde o ztrátu definitivní.
I proto těsně před tím, než nastoupil do letadla směr Alpy, Chris Froome v neděli pronesl: „Jsem rád, že jsem stále v dobré pozici.“
První opravdová zkouška
Pondělní volný den cyklisté strávili u pohádkového jezera Annecy. Už dnes se však vydají na bolavý horský trojboj.
Hned v úterní etapě je čekají tři stoupání první kategorie a jedno dokonce mimořádné.
Při výjezdu na 1390 metrů vysoký Col des Glieres Tour zavzpomíná na staré časy, kdy peloton jezdil po šotolinových cestách. Nyní je v prachu čekají pouhé dva kilometry.
Bude to poprvé od roku 1991, co Tour zavítá na povrch tolik oblíbený na klasikách Strade Bianche nebo Tro Bro Leon.
17 juillet 10e étape @LeTour Annecy>Le Grand-Bornand. Les derniers kilomètres en chemin du col des Glières. Ça promet de belles images à la télé... @francetvsport @Eurosport_FR https://t.co/DmKaGrCZFv
Kromě Col des Glieres budou na trase i další vrcholy jako Col de la Croix Fry, Col de Romme nebo Col de la Colombiere, ze kterého se následně bude sjíždět až do Le Grand-Bornand.
„Právě tady se pokusím obléknout do žluté,“ varuje druhý Geraint Thomas.
Následující ráno se všichni muži v balíku budou před etapou rozjíždět na válcích.
Čeká je totiž pouze 108kilometrová výbušná zkouška z olympijského Albertville až na vrchol La Rosiere.
Po cestě však stojí ještě dvě stoupání mimořádné kategorie – Bisanne a Pré, a také Cormet de Roselend s možná nejkrásnějším výhledem ve francouzských Alpách.
Sjezd z něj patří k nejtěžším na Tour, naděje tady v minulosti ztratili Inaki Gaston (1992), Johan Bruyneel (1996) nebo Michael Rogers se Stuartem O´Gradym (2007).
Pád Michaela Rogerse a Stuarta O´Gradyho:
Stejná etapa se jela na letošním Critérium du Dauphiné, kterou z úniku vyhrál Pello Bilbao.
O třetí alpské etapě kolovala před oficiální prezentací řada spekulací.
Že se na Alpe d´Huez pojede horská časovka. Že se podobně jako v roce 2013 budou cyklisté na vrchol škrábat dvakrát.
Nic z toho se nepotvrdilo. Jednou to v etapě stačí. Po třech letech se slavných 21 serpentin vrací do nejslavnějšího závodu.
Každá z 21 zatáček má své jméno, jenže za špalírem diváků ho tradičně není vidět.
Když se tady v roce 2004 jela horská časovka, na 14 kilometrech jich fandilo milion. Je to obrovsky prestižní místo s velkou tradicí. Vítěz etapy tady vždy dostával jako bonus vlastní apartmán.
Z úvodních čtrnácti návštěv se osmkrát radovali Nizozemci, proto se Huezám také přezdívá „Nizozemský kopec“. Právě fanoušci v oranžových dresech tady tradičně tvoří bujarou atmosféru okořeněnou pivem.
S PIVEM NA VRCHOL. Adam Hansen, v Beskydech žijící Australan, při výjezdu na Alpe d´Huez.
Když se na Alpe d´Huez šlapalo naposledy, radoval se tady v roce 2015 Thibaut Pinot. Do cíle přijel před Nairem Quintanou, který na oslabeného Chrise Frooma najel 1:20 minuty. Na žlutý dres mu to přesto nestačilo.
Ještě před cílovým výjezdem budou letos závodníci zdolávat dvě stoupání mimořádné kategorie – Col de la Madelaine a Col de la Croix de Fer.
„Etapy, jako je tahle, jsou součástí legendy Tour. Dodávají ji novou, historickou dimenzi,“ těší se Romain Bardet.
Během jediného dne jezdce prověří přes 5400 výškových metrů.
„Pro mě osobně je tohle královská etapa celé Tour,“ má jasno Froome.
Próximas 3 etapas - Tour: Martes: Col de la Croix Fry (1ª) Montée du Plateau des Glieres (E) Col de Romme (1ª) Col de la Colombiere (1ª) Miércoles: Montée de Bisanne (E) Col du Pré (E) La Rosiere (1ª) Jueves: Col de la Madeleine (E) Col de la Croix de Fer (E) Alpe d'Huez (E) https://t.co/vaou6PnjP3
V roce 1952 se tady jelo poprvé. Triumfoval zde sám dvojnásobný šampion Tour Fausto Coppi poté, co nepozorný divák srazil dalšího Itala Gueriniho, který si jel pro triumf.
Snad se nic podobného letos nestane.
„Máme před sebou tu lepší část Tour. Část, která nám svědčí. Snad budeme mít sílu i štěstí,“ těší se Nairo Quintana.
„Všechno, nebo nic. Tak by se ty první tři dny druhého týdne daly shrnout. Po nich budeme moudřejší, kdo na tom je opravdu dobře a kdo na této Tour nebude útočit na vítězství,“ myslí si Tom Dumoulin.
Na které straně bude ve čtvrtek vpodvečer stát on?
