Po kontaktu s Australanem Gerransem z Oriky 350 metrů před cílem padá a na zemi se s bolestivou grimasou drží za pravé rameno. Tři minuty tak sedí na asfaltu. Pak se zvedne, došlape přece jen do cíle, odejde do týmového autobusu a odjede do nemocnice. Ve vzduchu přitom visí otázka: Byl to poslední den Marka Cavendishe na Tour 2014?
První informace z nemocnice jsou dobré. Nejde o zlomenou klíční kost, ale „pouze“ o dislokované rameno v oblasti ramenního kloubu. Teprve později přichází zlá zpráva: vazy jsou natržené. V neděli ráno tým Omega oznamuje: „Mark musí vzdát.“ Muž, na němž postavili celou svoji sestavu, opouští Tour hned v jejím úvodu.
Uplynuly dva roky. Mnohé je jinak. Cavendish je starší. Už tolik nevítězí, Obléká dres jihoafrického týmu Dimension Data. Myslí na dráhu. Není takovým favoritem spurtů jako kdysi. Ovšem sen je stejný jako v Harrogate: ovládnout spurt úvodní etapy a zežloutnout.
ČERNÝ DEN V HARROGATE 2014. Mark Cavendish padá v koncovce úvodní etapy Tour a zůstává ležet na asfaltu. Následujícího rána potom z Tour odstoupí.
Terén mu nahrává. Nejvyšším bodem etapy je už na 20. kilometru stoupání do 98 metrů na vrchařskou prémii 4. kategorie. Měl by to být na poloostrově Cotentin den spurtérů se závěrečnou bitvou na slavné Utah Beach, tři metry nad mořem.
Nebezpečí? Vítr. Speciálně ten boční od moře. V něm by se mohli někteří klasikáři a jejich týmy pokusit narušit očekávaný spurtérský scénář koncovky, ať už se jmenují Peter Sagan, Greg Van Avermaet nebo Michael Matthews.
Ale pokud půjde vše podle předpokladů, může Utah Beach zažít souboj hvězdného tria rychlíků, jenž se na Tour odehrál už tolikrát.
Aneb Marcel Kittel versus André Greipel versus Mark Cavendish.
Tour 2016: Kdo, s kým, proti komuSestavy a ambice všech týmů v závodě |
Jednatřicetiletý Brit z ostrova Man si letos vytyčil tři cíle: olympijské hry na dráze v omniu, mistrovství světa silničářů na katarské rovině... a Tour. Speciálně úvodní etapu.
„Vím, jak velký je Cavův žlutý sen,“ říká dvorní rozjížděč jeho spurtů Mark Renshaw. „Byl by to ten nejlepší možný způsob, jak zahájit letošní Tour, kdybychom z Utah Beach odešli se žlutým trikotem. Ale v balíku je nejméně půl tuctu dalších sprinterů, kteří mají úplně stejný plán.“
V červnu vyhrál Cavendish britskou olympijskou kvalifikaci v omniu a potvrdil tím svůj start v Brazílii.
Co s ním však dráhařská příprava provedla?
„Celou sezonu jsem ladil své tělo, abych zvládl i Tour,“ ujišťuje. „Měl jsem spoustu dráhových tréninků, ale zároveň jsem pracoval také na své vytrvalosti. Nevím, co to se mnou provede. Ale snažil jsem se využít každého dne, abych byl připraven na Tour i na Rio.“
Také Renshaw říká: „Příprava na dráhu neovlivnila Markovu rychlost do spurtů. Má v nohách i silniční závodní bloky, například v Kalifornii, a kvalitní silniční tréninky. Bude rychlý.“
Manažer týmu Doug Ryder dokonce tvrdí: „Hodně se soustředil na Rio, přesto si myslím, že dráhová příprava vylepšila Markovu absolutní rychlost v koncovce. A dodala mu i novou energii.“
Hry v Riu začínají pouhých šest dní po skončení Tour. Dokončit celou Tour není z tohoto pohledu pro dráhaře Cavendishe dobrým nápadem. Přesto zatím doufá, že dojede až do Paříže. „Nepřijel jsem na Tour s plánem, kdy ji vzdám. Je to má desátá Tour a vzdal jsem ji vždycky jen tehdy, kdy mě k tomu okolnosti donutily.“
Nicméně poslední týden bude tentokrát mimořádně tvrdý. „Je opravdu brutální. Lituji všechny sprintery, kteří si ho doslova protrpí,“ věští Roman Kreuziger, který si etapy třetího týdne se svým týmem Tinkoff v rámci přípravy projížděl.
Cavendish si zároveň dobře vzpomíná, jak po loňské Tour vypadal.
We're here at the @TeamDiData Official Press Conference for @LeTour! More behind the scenes images coming #TDF20166pic.twitter.com/jDMOW3VnfUU
„Na jejím konci jsem tehdy onemocněl a týden ležel v posteli. Takovému stavu se chci vyvarovat. Ale zároveň vím, že největší spurtérskou etapou na světě je ta na Champs Elysées. Mých osm kolegů udělá, co bude moci, aby se do Paříže dostali. A já tam chci ukázat ze sebe to nejlepší.“
V itineráři závodu si našel etapy, které by mu mohly sedět. „Je jich pět nebo šest,“ soudí. Zároveň přiznává: „Uspokojí mě na této Tour i jedno jediné etapové vítězství.“
Celkem jich má ze Staré dámy na kontě ohromujících 26. V roce 2009 vyhrál dokonce šest etap. Zato předloni po pádu v úvodním dějství žádnou a před rokem jednu.
Loni si ostře stěžoval, jak je španělská Vuelta svým itinerářem tvrdě protisprinterská. S podobnými výtkami míří i ke společnosti ASO v souvislosti s Tour.
„V roce 2008 bylo na trase celé Tour celkem 18 kategorizovaných stoupání. Loni jich byl stejný počet v posledním týdnu. Každým rokem je jich víc a víc. Tím srážejí a poškozují elitní spurtéry.“
