„Je to takový trend v NBA, že se všichni hráči učí střílet z dálky, přidávají ji pivoti i nestřelci. Říkáme tomu taková ekonomičtější střela. Můžu být připravený vystřelit z větší dálky a nebere mi to takovou sílu. Ta moje předchozí střelba mi je brala,“ řekl Satoranský v rozhovoru s novináři při pátečním vyhlášení ankety Basketbalista roku v Mariánských Lázních.
„Jsem rád, že jsme na to měli čas. Stefanova práce je velice specifická. Člověk potřebuje trochu víc času a nepomůžou mu jen tři čtyři tréninky. Měl jsem šanci jet za ním do Bambergu, on za mnou byl v Praze. A ještě to plánujeme, je to pro mě skvělé. Strašně jsem si cenil tu spolupráci už první rok, kdy mi střelba mezi prvním a druhým rokem ve Washingtonu šla o 25 procent nahoru. Doufám, že to bude mít takovou tendenci dál,“ prohlásil jediný současný český zástupce v NBA.
Ve čtvrté sezoně v nejlepší lize světa sice opět vylepšil své maximum s průměr 9,9 bodu, přesto nebyl úplně spokojený.
„Střela mi šla trošku dolů. Myslím si, že to bylo hodně kvůli silám, které jsem neměl a byl jsem unavený celou sezonu,“ navázal Satoranský. S únavou se podle svých slov po letní přípravě na mistrovství světa a boji na šampionátu v Číně v cestě za historickým šestým místem hodně potýkal.
Jako posila Chicaga s tříletou smlouvou na 30 milionů dolarů si zvykal po třech letech ve Washingtonu na novou roli v týmu. „Učil jsem se víc chodit v tom, že jsem druhý nejstarší v týmu. To se mi stalo poprvé v kariéře, musel jsem táhnout tým nejen na hřišti, ale i mimo. Předávat nějaké zkušenosti mladým hráčům, což je pro mě samozřejmě jednodušší v nároďáku než v klubu nebo v jiné zemi, kde čeština v kabině nepřevládá,“ prohlásil osmadvacetiletý Satoranský.
Stefan Weissenböck (v bílém) během pražského kempu Tomáše Satoranského (v zeleném) usměrňuje talentované mladíky.
„Získal jsem mnohem víc zkušeností. Je to pro mě velká výzva, protože jsme jeden z nejmladších týmů v NBA. Bohužel taky jeden z klubů, kde se moc neodpouští, když prohráváte, protože má historii. Ale moc se těším do dalších sezon, protože tým má velký potenciál,“ doplnil k působení v barvách šestinásobného šampiona NBA z let 1991 až 1993 a 1996 až 1998, který táhnul za úspěchy legendární Michael Jordan.
Dohrávaná část sezony NBA bez Chicaga a Satoranského se rozehrála po pauze od března v noci ze čtvrtku na pátek. „Nekoukal jsem na živé zápasy, ale podíval jsem se na sestřihy. Byla docela dobrá koncovka zápasu Lakers - Clippers. S klukama jsme koukali a bavili se o tom,“ nenechal si ujít zajímavosti z restartu soutěže při probíhajícím soustředění české reprezentace.
„Je docela zvláštní vidět takový formát NBA, kdy už se hraje o play off. Myslím, že NBA udělala skvělou práci v tom, jak dokázala v těch podmínkách přiblížit zápasy v Orlandu. Myslím si, že to bude jen gradovat a je vidět, že hráči jsou natěšení a basket jim chyběl,“ věří Satoranský, že duely bez diváků v hledišti budou mít v televizi atraktivitu.
 |
Přesto bude mít NBA jako další soutěže ekonomické ztráty a hráči se budou muset uskromnit.
„Myslím, že jako ve všem půjdou peníze dolů. Už se hlásily ztráty nejen této sezony, ale i té další. Tím, že se našla cesta, aby se NBA dohrála, tak nepřicházíme o tolik peněz, ale každý z hráčů musí být připravený, že nějaká snížení příjmů v kontraktech na příští rok budou. Ale my jsme ti poslední, kteří by si měli na něco takového stěžovat,“ dodal Satoranský.
Doufá, že i osmička týmů včetně Chicaga, které už sezona skončila, bude mít brzy příležitost trénovat pohromadě a hrát i zápasy.
„Je to nepříjemný pocit, protože nevíte, na co se máte připravit. Ale je to všude stejný. Tady u nás se mluví o tom, že se koronavirus zase vrátí. Lidi z toho začínají být trošku otrávení a unavení. Já si myslím, že se nebude opakovat, že by se mělo všechno ekonomicky vypnout a budou se hledat nějaké zlaté střední cesty. Že se začalo hrát v Orlandu, dává naději i těm dalším osmi týmům,“ dodal Satoranský.
