Třiapadesátiletá mistryně světa a olympijská vítězka bude zatím v New Orleans pracovat s hráči, kteří se pohybují na hraně týmu pro NBA a farmářského celku Erie BayHawks v nižší G League.
Přešla z pozice ředitelky hráčského a klubového rozvoje v týmu New York Liberty, působícím v dámské WNBA.
„Bude hrát důležitou roli v přípravě našich mladých hráčů. Na rozvoj klademe zvýšený důraz a tohle bude pro Pelicans i Erie velký přínos,“ uvedl Alvin Gentry, hlavní kouč New Orleans.
Z unikátu se stal standard. Ženské trenérky jsou v kurzu |
Weatherspoonová se nyní v organizaci Pelicans potká s další bývalou hvězdou WNBA. Swin Cashová, dvojnásobná olympijská vítězka a někdejší hráčka USK Praha, je totiž od léta viceprezidentkou basketbalových operací a v příchodu Weatherspoonové měla patrně prsty.
Koho Pelicans získávají? Velice ctižádostivou ženu.
Když v létě roku 2000 uvízly hráčky New York Liberty na letišti při cestě k zápasu, bylo jasné, že trénink už nestihnou. Aby byly připravené, pomocí pásky si vytvořily na podlaze hřiště a prošly si přípravu přímo v odletové hale. Teresa Weatherspoonová, tehdejší rozehrávačka a motor týmu, na tom trvala. A pokud něco řekla, spoluhráčky souhlasily.
Nebyly to impozantní statistiky, ale jedinečná zarputilost a vůdcovství, co jí nyní vyneslo místo v basketbalové Síni slávy.
Weatherspoonová byla jednou z prvních hráček, které se WNBA při jejím zrodu v roce 1997 upsaly. A hned se stala i jednou z prvních superhvězd. Ne díky přívalu bodů, ceněna byla za to, že pomáhala spoluhráčkám stát se výjimečnými. Byla opěvována pro své obranné schopnosti, nekonečnou energii a roli vůdce.
„Vždy posouvala naše hranice. Pomohla nám zbourat ty neviditelné zdi, které nám bránily být co nejlepší,“ vzpomíná bývala spoluhráčka Crystal Robinsonová.
„Ta ženská už nedá ani bod!“
V NCAA hájila barvy univerzity Louisiana Tech, se kterou ve čtvrtém ročníku v roce 1988 vyhrála národní titul. Ve finálovém zápase se její celek postavil Auburnu, v poločase ovšem Lady Techsters prohrávaly 19:31, ničila je Ruthie Boltonová, autorka 16 bodů.
Weatherspoonová věděla, že v obraně nebyla dostatečně agresivní, což během poločasové promluvy potvrdil i hlavní trenér Leon Barmore. „Vzala jsem si to osobně. Podívala jsem se na náš tým a řekla: ‚Už nedá ani bod.‘ Musela jsem ze sebe vydat víc než kdykoliv předtím,“ vybavuje si.
Teresa Weatherspoonová náleží k dvaceti nejlepším hráčkám WNBA v prvních dvaceti letech soutěže:
Jak řekla, tak se také stalo. Boltonová ve druhé půli nepřidala ani bod a Louisiana Tech vyhrála 56:54. „To je Teresa,“ řekla slovutná koučka Kim Mulkeyová, která tenkrát působila jako asistentka v Louisiana Tech. „Byla velmi silná a nebála se kontaktu. Vždy dodávala týmu jiskru.“
Po zisku univerzitního titulu se T-Spoon stala členkou národního týmu, který na olympijských hrách v Soulu bral zlaté medaile. „Děkuji Americkému basketbalu za to, že mi splnil sen reprezentovat naší zemi a zahrát si na olympiádě,“ poznamenala ve své nedávné děkovné řeči ve Springfieldu. O čtyři roky později si zahrála i na olympiádě v Barceloně, kde tým USA získal bronz.
Životní trefa skrze slzy
WNBA ještě neexistovala, když Weatherspoonová skončila v NCAA, proto odešla hrát do Itálie, Francie a Ruska. O dekádu později po ní skočil tým Liberty.
Ačkoliv sebe samu popisuje jako maloměstské dítě z Pinelandu v Texasu, do New Yorku nastoupila ve hvězdném stylu. Během prvních dvou sezon vyhrála cenu pro obránkyni roku, čtyřikrát byla nominována do druhé nejlepší pětky ligy a pětkrát si zahrála v Utkání hvězd WNBA.
„Každý s ní vycházel dobře,“ zavzpomínala Robinsonová. „To ale neznamenalo, že na nás byla vždy hodná. Byla velmi náročná a pokud někdo na hřišti neplnil své povinnosti, dala mu to najevo.“ Dodala také, že si z tréninků odnášela spoustu modřin z hraní proti Weatherspoonové, která „neustále vyžadovala dokonalost“.
Nejslavnější moment temperamentní rozehrávačky přišel ve finálové sérii WNBA v roce 1999. New York soupeřil o titul s Houstonem. Hrálo se na dvě vítězství. Houston Comets ovládly první zápas a od trofeje pro šampionky WNBA je po koši Tiny Thompsonové dělilo 2,4 vteřiny.
T-Spoon obdržela míč z autu, nadriblovala k půlící čáře a se sirénou vsítila koš, který vynutil třetí zápas. Ačkoliv v rozhodujícím utkání New York nakonec padl, Weatherspoonová se zapsala do historie.
The Shot, nejslavnější trefa Teresy Weatherspoonové:
Ta situace českému fandovi určitě připomíná trefu Evanthie Maltsiové, která pomohla USK Praha zvrátit finálovou sérii české ligy s brněnskými Žabinami v roce 2009.
Weatherspoonová přitom nebyla známá pro svou střelbu - jako rozehrávačka tvořila hru a měla za úkol vše řídit. V průměru zapisovala více asistencí (5,3) než bodů (5).
Nedlouho před The Shot zemřel při autonehodě synovec Weatherspoonové, ke kterému měla velice blízko.
„Byl můj nejlepší kamarád, denně jsme si telefonovali. Chvíli jsem nevěděla, jestli zvládnu v basketu pokračovat. Přepadl mě obrovský smutek. Lidé na tréninku si mysleli, že se potím, ve skutečnosti to ale byly slzy,“ vzpomíná na těžkou životní etapu Teresa. „Nevěděla jsem, kde najít sílu a vůli, ale moje spoluhráčky ke mně vzhlížely a byly tu pro mě. Nemohla jsem je zradit a už vůbec ne Andrewa. Hrála jsem pro něj.“
Teresa Weatherspoonová vypráví o své kariéře při vstupu do Síně slávy ve Springfieldu:
V roce 2016 byla Weatherspoonová ke dvacátému výročí WNBA vybrána mezi dvacet nejlepších a nejvlivnějších hráček, které kdy v lize nastoupily. A nyní je teprve desátou profesionálkou, která byla uvedena do Síně slávy. „Hra byla moje svatyně, moje bezpečné útočiště,“ uvedla mimo jiné ve své děkovné řeči.
