Třebaže zpravidla neváhá projevit své pocity, po proměněném mečbolu na melbournském centrkurtu jen zvedla ukazováček k zatažené střeše. Žádný extatický pád na beton či pronikavý ryk.
Jen směrem k trenérům Igoru Bruknerovi a Tomáši Krupovi předvedla gesto, jako by si s někým chtěla plácnout. „To je ze scénky z Okresního přeboru,“ vysvětlila.
Když se při odchodu z Laver Areny podepisovala na kameru, ještě do ní vesele pozdravila Lulu a Bell, své neteře.
Muguruzaová vás pochválila, ale také tvrdila, že neměla svůj den. Všimla jste si toho?
To je zvláštní. Všichni říkají, jak jí to nešlo, ale málokdo pochválí mě. (smích) Spíš jsem se snažila soustředit na sebe. Pořád jsem se povzbuzovala k pohybu, abych nemyslela na to, že ona víc kazí.
Co jste si ještě našeptávala?
Opakovala jsem si, že nesmím ubrat. Taková hvězda se může zvednout kdykoliv, za jakéhokoliv stavu. Najednou zapne a vypálí mě z kurtu.
Měla jste vyšší průměrnou rychlost podání než ona. Jen jednou jste ztratila podání a sama jste využila čtyři ze čtyř brejkbolů. Co ještě se vám dařilo?
Hrála jsem dostatečně dlouhé míče, takže mě nemohla tolik hnát. Cítila jsem se v Laver Areně výborně. Je to určitě jedno z mých největších vítězství. Je to sen. Kdyby mi tohle někdo řekl před turnajem, tak bych mu nevěřila.
Protože jste v Melbourne ještě nikdy nebyla v osmifinále?
Nebyla jsem v nejlepším rozpoložení. Ale pak jsem si řekla, že o nic nejde. Nějak jsem si to urovnala v hlavě a najednou mám tři výhry. Tak uvidíme, jak to bude dál.
Ve 4. kole se střetnete s Běloruskou Azarenkovou. Není to k vzteku, když vyřadíte světovou trojku a hned potkáte další rozjetou superstar?
S tím nic nenadělám. Takhle to prostě má být. Připravím se nejlíp, jak budu moct.
Máte s ní bilanci 0-4, v minulých dvou letech vás tady vyřadila právě ona. Tušíte, jak na ni?
Taky je to jenom člověk. Špatně se vyspí a najednou jí to nepůjde. Já se musím rychle dostat do zápasu, aby mi neutekla. Potřebuju předvést něco navíc. Třeba trošičku víc chodit na síť, zahrát čop, prostě měnit rytmus.
Jak se cítíte zdravotně? Co vaše opotřebovaná achilovka?
Ta mě sice bolí, ale už jsem si zvykla. Horší je to se stehnem. Sval je trošku zaťatý. Mám v něm bouli. Ale do pondělka se to rozmasíruje a bude to fajn.
Zatím jste neztratila ani sadu, vyhýbáte se dlouhým bitvám. To se hodí, že?
Přesně. Přece jen už mi bude třicet a někdy ty dlouhé zápasy cítím. Proto jsem ráda, že to zvládám ve dvou setech.
V hledišti vedle trenéra Bruknera seděl i váš bývalý kouč Krupa. Potěšilo vás to?
Byla jsem moc ráda. Zatím mě tu viděl v každém zápase.
Pořád vám pomáhá?
Ano. Byli jsme domluveni jen do konce minulého roku. Pak se stal trenérem Jirky Veselého, ale dál mi radí. Když jsme na společných turnajích, tak na mě dohlíží. Jindy jsme v kontaktu třeba po telefonu. Pořád se mnou spolupracuje, byť externě.
