Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co chceme, to máme do minuty, chválí si Strýcová servis v Praze

Barbora Strýcová po vítězném duelu s Julii Görgesovou. | foto:  Michal Šula, MAFRA

2 2017
Zaťala pěst ve vítězném gestu a zvesela zamávala zaplněným tribunám. Pak si před tou hlavní Barbora Strýcová ještě s chutí udělala selfie a poslala tleskajícím fanouškům čtyři podepsané tenisáky. Při svém vstupu do turnaje Prague Open totiž v 1. kole zdolala Němku Julii Görgesovou 6:4, 6:0. „Je hrozně fajn, kolik tu mám lidí z rodiny a kamarádů,“ těší Strýcovou.

Nad Prahou se slunce střídalo s mraky; občas zafoukal studený vítr, občas se aspoň na chvíli přece jen připomnělo jaro. „Není to optimální, ale ještě nedávno mi tu při tréninku sněžilo,“ řekla s úsměvem Strýcová.

S hrou úplně spokojená nebyla, s výsledkem ano – po rozdivočelém úvodu ovládla proti Němce Görgesové oba sety, ten druhý bez ztráty jediného gamu. Když její sokyně zakončila duel dvojchybou, měla drobná Češka pořádnou radost. A děkovala množství lidí, kteří jí na antuce ve Stromovce fandili.

Je pro vás v tomto pražský turnaj speciální?
Nepoštěstí se mi hrát často před tolika známými. Pro sportovce je úžasné, když vyhrajete, lidi si stoupnou, tleskají a řvou vaše jméno. Proto hraju zápasy – a proto je chci vyhrávat. Chci cítit diváky, bez nich je to takové prázdné.

Co vás na tom baví nejvíce?
Že je mi hned nablízku rodina. Že s nimi hned sdílím emoce: ať už radost po vítězství, nebo smutek po prohře.

Karolína Plíšková přiznala, že na ni množství přejících diváků kolikrát spíš zvyšuje tlak. U vás to neplatí?
Každý to bere jinak, já to mám spíš naopak. Diváci – ať už cizí, nebo z rodiny – jsou úplně úžasní. Podpora jde moc znát, tady i na Fed Cupu. Osobně před nima hraju strašně ráda, vyburcuju se, i když to třeba nejde.

Barbora Strýcová v duelu s Julii Görgesovou.
Barbora Strýcová v duelu s Julii Görgesovou.

Prague Open jste začala výhrou nad poměrně nepříjemnou sokyní. Jste spokojená?
Po losu jsem nadšená nebyla, ale bědovat se nedá. A vyšlo to, vyhrála jsem. Jsem hrozně ráda, Julia je těžký soupeř. Můj výkon nebyl optimální, ale stačilo to.

V čem jste viděla rezervy?
Ze začátku jsme se obě oťukávaly, celkem foukal vítr, než jsem se do toho dostala, trvalo to delší dobu než obvykle. Ve 2. setu se za stavu 3:0 trochu zlomila v hlavě. Těší mě, že se mi to povedlo. Poslední tři gamy mi darovala.

Ve 2. kole vás čeká krajanka Lucie Hradecká. Těšíte se?
Ani nevím, jakou máme bilanci, ani mě to nezajímá a nekoukám se. Tak mi to neříkejte, děkuju (úsměv). Bude to těžké, kurty jí sedí, hraje tady dobře, čekám obtížný zápas, velký boj. Těším se. A pro diváky to bude zajímavé.

Jak se vám turnaj líbí po organizační stránce? Cítíte speciální péči?
Areál znám jako svoje boty a lidi, co se o nás starají, taky. Jsme svým způsobem jejich, pečují o nás skvěle. Cokoli potřebujeme, to máme do minuty – to na jiných turnajích necítíme. Ale celkově je organizace úžasná pro všechny: servis, jídlo, cokoli.

Jen počasí zatím není úplně májové, že?
Před tím, než jsem jela na turnaj do Stuttgartu, jsem celý týden trénovala právě tady a sněžilo... Pro nás tenisty není optimální, že se počasí tak mění; potřebujeme být v teple, a tak mám legíny a tepláky pořád při sobě i na sobě. Ale dneska trochu svítilo slunce, což bylo fajn. Jen vítr je trochu nepříjemný.

Jakou vlastně zatím ze svého pohledu zažíváte sezonu?
Zatím je solidní. Skoro stejná jako loni. Cítím se fajn. Jen mi někteří lidi říkají, že jsem ještě neuhrála obrovský výsledek, tak se je budu snažit uspokojit.

Třeba zrovna tady v Praze?
To by bylo fajn.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze