Kritika současné podoby Davis Cupu zní už dlouho, od dvou superhvězd však rezonuje obzvlášť silně.
Ano, týmová soutěž v poslední době zažila slušné úspěchy. Vyprodané finále loňského ročníku mezi Švýcarskem a Francií. Řada poutavých střetnutí z nedávno odehraného 1. kola, ať už téměř sedmihodinový zápas mezi Brazilcem Sousou a Argentincem Mayerem, nebo napínavé čtyřhry v zápasech Česko – Austrálie a Velká Británie – USA.
Jenže atraktivitu řady zápasů shazuje skutečnost, že nejlepší hráči daných zemí se střetnutí neúčastní. Vždyť i proto taková velmoc jako Španělsko vypadla ze Světové skupiny. I proto loňský finalista ze Švýcarska nestačil letos v 1. kole na slabou Belgii. Není divu, místo luxusní sestavy Federer, Wawrinka vyrukoval jen s duem „bezejmenných“ Laaksonen, Lammer.
„Když ITF (Mezinárodní tenisová federace) říká, že se nic nemusí změnit, není to pro náš sport pozitivní,“ štve Nadala. „Loni hrálo Švýcarsko s Federerem finále ve Francii a ITF říká, že ten ročník byl skvělý. Ale to je lež. Já jsem nehrál, Novak Djokovič nehrál, ani spoustu dalších důležitých hráčů. ITF ztratila velkou šanci soutěž vylepšit.“
Mírnější, nicméně stále kritická slova volil i Federer. „Davis Cup je skvělá soutěž. Ale je zřejmé, že dost věcí nefunguje. A nic se nezmění. Nezmůžete udělat nic.“
Tenistům se Davis Cup nehodí do kalendáře. Hraje se často, leckdy vyžaduje náročné přesuny, změny časových pásem i povrchů. Návrhy na jeho proměnu přitom byly. Hrát Davis Cup jednou za dva roky, připodobnit jeho formát třeba hokejovému šampionátu, tedy věnovat mu pár týdnů po sobě jednou ročně. Žádný se zatím neuchytil.
„Nechceme dělat změnu jen proto, aby nějaká byla. Věřím, že Davis Cup zažije v budoucnu ještě dost úspěchů,“ hájil ho loni Francesco Ricci Bitti, šéf ITF. Je však možné, že pod tlakem elitních hráčů jednou bude muset ustoupit.
