Ze čtveřice pokračujících on jediný finále na Juniorce zakusil už loni. Letos si ho Martin Krumich, který tehdy podlehl Jonáši Forejtkovi, zopakuje poté, co ve čtvrtečním semifinále vyřadil po setech 6:4, 2:6 a 6:1 Daniela Siniakova.
„Celkově to myslím bylo dobré utkání, asi se na to docela dobře dívalo,“ mínil Krumich. „V prvním setu to byla za stavu 4:4 tahanice. Tam jsem ho dobře brejknul a dopodával na 6:4. Ve druhém jsem byl brejk nahoru 2:0, ale od té
doby jsem přestal úplně hrát, spadla mi koncentrace. Hned to bylo 2:6, pak 0:1. Ale potom jsem zase zapnul a dohrál to skoro bez chyb,“ líčil tenista. Jeho krizi ve druhé sadě spustil nepotvrzený brejk na 3:1, kdy se sám odstřelil dvojchybou a Siniakov pohotově zareagoval. Při nástupu do třetího setu se Krumich navíc praštil do hlavy o ukazatel skóre, když procházel kolem umpiru. Přesto se dokázal do utkání vrátit.
„Po druhém setu jsem byl úplně mimo, vyřízený. Opláchl jsem se studenou vodou a zatočila se mi trochu hlava. Možná mě ta rána probrala,“ usmíval se Krumich, „řekl jsem si, že půjdu do každého balonu. A to se povedlo.“
Navzdory třísetovému zápolení se Siniakovem věří, že na finále bude „ready“. „Těším se, být v něm je hezké. Snad to bude dobrý zápas,“ přemítal Krumich.
Nezastavil jej ani těžký los
Jeho posledním soupeřem bude oddílový kolega z pražské Sparty Matthew William Donald. Ten si snadno poradil 6:3, 6:0 s Jiřím Jindáčkem. Druhé semifinále chlapců začínalo o poznání později, ale Donald měl hotovo ještě před Krumichem. „Pomohl jsem si brejkem v prvním setu, ten byl docela vyrovnaný,“ vykládal Donald po utkání, „pak jsem ale dal na 5:3 a podržel si servis na 6:3. Ve druhém setu jsem soupeře zlomil brejkem v prvním gamu, potom už byl takový odevzdaný.“ Zatímco 17letý Krumich před turnajem musel pomýšlet na titul, pro o dva roky mladšího Donalda je postup pavoukem až na jeho konec příjemným překvapením, třebaže byl 5. nasazený, tedy rozhodně nepatřil mezi nějaké outsidery. K určitým pochybám jej však vedl nepříznivý los.
„Ve čtvrtfinále jsem měl prvního nasazeného (Dalibor Svrčina), takže jsem věděl, že to bude těžké - i když jsem si celkem věřil,“ popisoval Donald svoje dvojaké pocity.
S Krumichem se ještě naostro nestřetli.„Za postup do finále jsem rád, i za to, že jsem semifinále vyhrál docela hladce a nestál na kurtu tři hodiny,“ kvitoval Donald. „Pošetřil jsem energii a budu připravený. Dám do toho sto procent,“ dušoval se.
Zatímco chlapci se ještě vydávali ze sil v úmorném vedru, děvčata už měla - pokud jde o singly - dávno splněno. Podobně přesvědčivě jako Donald si ve svém semifinále počínala Sára Bejlek, jež „vystavila stopku“ Nikole Bartůňkové (6:1, 6:2).
„Snažila jsem se, ale takový výsledek jsem nečekala. Popravdě jsem si myslela, že to bude větší boj,“ přiznala Bejlek. „Jsem však ráda, že jsem na kurtu mohla strávit podstatně méně času než při čtvrtfinále,“ srovnávala duel se třísetovou bitvou, v níž se přetahovala se supertalentovanou Brendou Fruhvirtovou, teprve třináctiletou mladší sestrou loňské šampionky Lindy Fruhvirtové.
Úspěch jí opět přinesl jednoduchý, ale účinný plán: držela se důsledně svojí hry, na niž ji připravili rodiče a trenér.
„Soupeřce hodně vadily vyšší míče do bekhendů, do obou úderů,“ podotkla Bejlek.
Jen to ještě dotáhnout do konce
Z kurtu si kromě dobré nálady po triumfu odnášela také velikou nádobu na pití, spíš než láhev jakousi bandasku. „Při čtvrtfinále jsem ji vypila celou, má to asi dva a půl litru. Teď jen tak necelou půlku,“ poznamenala. Na raketě teprve 14leté tenistky z Prostějova během Juniorky skončilo už pět soupeřek, přestože nebyla nasazená.
„Přijela jsem sem poprvé a hned finále - to jsem vůbec nečekala,“ radovala se Bejlek, „doufám, že ho hned vyhraju a nebudu se sem v dalších letech muset vracet.“
Stejný cíl ovšem bude mít i 15letá Lucie Havlíčková z pražské Sparty. Obě mladé slečny se dokonale znají, vždyť včera po semifinále singlu společně nastoupily v deblu proti dvojici Linda Klimovičová - Dominika Šalková. V tomhle případě však nepochodily; Klimovičová se Šalkovou slavily vítězství 7:5, 1:6 a 10:5.
Havlíčková nicméně předtím na Klimovičovou vyzrála v singlu, a toho si jistě cení víc, než kdyby si svoje role prohodily. Výsledek tohoto semifinále zněl 6:4, 5:7 a 6:3 pro Havlíčkovou, jež musela zvládnout druhé třísetové klání v řadě.
„Naštěstí jsem kondičně docela připravená, na delší zápasy jsem zvyklá. Fyzicky jsem v pohodě, horší je to pro mě psychicky,“ uvedla Havlíčková.
V rozhodující sadě měla nejprve slušně našlápnuto, jenže pak se sama zabrzdila.
„Začala jsem dělat strašně moc chyb a znervózněla jsem. Trošku zádrhel, ale naštěstí jsem to pak otočila na 5:3 a dohrála,“ oddechla si.
Ani ona s účastí ve finále moc nepočítala: „Je to skvělé, super. Ještě by to chtělo dotáhnout do toho úplně šťastného konce. Se Sárou čekám boj, snad to vyjde!“
Muchová ozdobila exhibiciPřed pár dny se po poradě se svým týmem odhlásila z turnaje WTA Prague Open, protože se soustředí na přípravu na turnaje v zámoří, které se hrají na tvrdých površích. Ve středu se však Karolína Muchová, 26. hráčka aktuálního ženského světového žebříčku, přesto objevila na pardubické antuce. Svojí účastí ozdobila Pernštýnský tenisový den, který v souvislosti s představením budoucího areálu Port Pardubice pořádal místní klub TK Pernštýn 1897. Kromě ní na kurty v centru města dorazili též další reprezentanti Václav Šafránek (ATP 322.) a Roman Jebavý (ATP 90. v deblu). Muchová se do Pardubic vrátila poprvé od svého vítězství na Pardubické juniorce v roce 2014, kdy jako nenasazená (před turnajem měla dlouhou pauzu způsobenou problémy s třísly) ve finále hladce porazila Ninu Holanovou. „Vyhrála jsem, takže na to mám hezké vzpomínky, areál Juniorky je odtud kousek. Projížděli jsme kolem restaurace, kam jsem tehdy každý večer chodila,“ uvedla brzy čtyřiadvacetiletá česká hvězda. Stejně jako Šafránek si nejprve „zapinkala“ s dětmi a poté se po boku trenéra Pernštýnu Jana Čapouna zapojila do exhibičního deblu, ve kterém společně vyzvali pár Šafránek – Barbora Jelínková. Z vítězství v tiebreaku se nakonec mohli radovat Muchová s Čapounem, přičemž diváci nebyli ochuzeni o exkluzivní údery zejména v podání talentované tenistky. Zraněný Jebavý zápasu přihlížel coby jeden z publika. „Nechybí mi jen tenis, ale sport jako takový - jsem zvyklý se hýbat,“ posteskl si, „snad budu brzy fit a zase budu moci hrát.“  Muchová se do Pardubic vrátila poprvé od svého vítězství na Pardubické juniorce v roce 2014, kdy jako nenasazená (před turnajem měla dlouhou pauzu způsobenou problémy s třísly) ve finále hladce porazila Ninu Holanovou. „Vyhrála jsem, takže na to mám hezké vzpomínky, areál Juniorky je odtud kousek. Projížděli jsme kolem restaurace, kam jsem tehdy každý večer chodila,“ uvedla brzy čtyřiadvacetiletá česká hvězda. Stejně jako Šafránek si nejprve „zapinkala“ s dětmi a poté se po boku trenéra Pernštýnu Jana Čapouna zapojila do exhibičního deblu, ve kterém společně vyzvali pár Šafránek – Barbora Jelínková. Z vítězství v tiebreaku se nakonec mohli radovat Muchová s Čapounem, přičemž diváci nebyli ochuzeni o exkluzivní údery zejména v podání talentované tenistky. Zraněný Jebavý zápasu přihlížel coby jeden z publika. „Nechybí mi jen tenis, ale sport jako takový - jsem zvyklý se hýbat,“ posteskl si, „snad budu brzy fit a zase budu moci hrát.“ |
