I sportovní analfabet nejspíš tuší, kdo je Simona Halepová - grandslamová šampionka, bývalá světová jednička a hlavní rumunské eso pro fedcupové klání s Češkami. Za ní se však schovává tenisová doktorka s poutavým příběhem a velkými schopnostmi, 29. hráčka světa a předpokládaná dvojka za superstar Halepovou.
Její cesta do širší elity se skutečně vymyká.
„Nikdo kromě rodiny už ve mě nevěřil. To bylo vážně zlé,“ líčila pro New York Times stav, v němž se nacházela ještě před dvěma lety.
Její rodiče se seznámili právě na tenisu a ona se chopila rakety tak šikovně, že v roce 2005 na prestižní juniorské akci Orange Bowl zdolala Agnieszku Radwanskou a až ve finále podlehla Caroline Wozniacké. Milovala Petea Samprase, Moniku Selešovou a Venus Williamsovou. Chtěla být jako oni a měla našlápnuto.
ROK 2018. Karolína Plíšková (zády) si podává ruku s Rumunkou Buzarnescuovou po postupu do osmifinále WImbledonu. Utkají se i při Fed Cupu v Ostravě?
Jenže velké naděje vystřídaly velké potíže.
Série zranění jí při přechodu mezi profesionálky sebrala sponzory, podpora od státu byla také mizerná. Trpěla hlavně její mnohokrát operovaná kolena.
„Nic nezabíralo. Doktoři si nevěděli rady. Bolest byla strašná,“ řekla pro web WTA.
Aby ji neschopnost věnovat se milovanému sportu nezničila, zaměstnala mysl studiem. Na bukurešťské univerzitě obhájila doktorát na téma Psychomotorický rozvoj tenistů od 12 do 14 let. Kolik takových vrcholových sportovců znáte?
„Nemohla jsem hrát turnaje, tak jsem se nechtěla zbláznit,“ přiznala. „A říkala jsem si, že když to nepůjde na kurtu, aspoň si třeba s doktorátem lépe najdu práci. Bylo to těžké. Co budu dělat? Kam půjdu? Zůstanu doma, nebo budu muset do ciziny? Všechno bylo v mlze.“
Prorazit v tenisu před třicítkou, ve sportovně značně pokročilém věku, zní skoro jako sci-fi. Buzarnescuová si zkraje roku 2017 zkusila zahrát aspoň nizozemskou ligu - a ono to šlo!
Bolest zmizela. Rok začala mimo Top 500, ale naplnila jej mimořádnou bilancí 70 výher, poprvé nastoupila v hlavní soutěži na grandslamu. Loni to pak bylo ještě lepší: probila se do finále v Hobartu a v Praze, kde podlehla Petře Kvitové, vyhrála premiérový turnaj v San Jose. Na Roland Garros došla do osmifinále.
„Vždycky jsem věděla, že to v sobě má,“ pochválila ji slavná juniorská souputnice Wozniacká.
Teď Buzarnescuová poprvé v kariéře zažívá úplně jinou roli. Obhajuje body, je členkou elitní třicítky. Bilance 0-3 ji hřát nemůže. V součtu s dalším loňským zraněním (už zase!) dokonce prohrála sedm zápasů za sebou.
Jenže po všech peripetiích to jsou jen dílčí problémy - a problémy řešitelné. Češky musejí být ve střehu.
Jak totiž sama tenisová doktorka prohlásila: „Já vlastně vůbec nemám ponětí, kde jsou moje limity. Snad můžu být i příkladem pro jiné, které to taky málem vzdaly. Ale když opravdu chcete a věříte, výsledky se dostaví bez ohledu na věk. Nic není nemožné.“
