Andy Murray svůj washingtonský duel s Kylem Edmundem prožíval.

Andy Murray svůj washingtonský duel s Kylem Edmundem prožíval. | foto: AP

Tenisová bitva o Británii. Murray zlehka oprášil obrysy bývalé říše

  • 2
Za časů největší slávy na tom byl stejně jako kdysi Britské impérium: nad jeho říší slunce nezapadalo. Andy Murray, někdejší světová jednička a tenisový panovník planety, nyní o podobné dominanci jen sní a své nové království skládá po kouscích. Aktuálně mu zní náramně dobře každá vyhraná bitva. Tím spíše pak tenisová bitva o Británii.

Takhle proti sobě ve Washingtonu nastoupili: Kyle Edmund, světové číslo 23, semifinalista Australian Open a žebříčkově jasně nejlepší krajan – a proti němu Murray, vinou zranění a vleklé pauzy degradován v pořadí ATP až na pozici 832.

Zvítězil ovšem Murray. Po skóre 7:6, 1:6, 6:4 a patrně nejlepším duelu v rámci stávajícího comebacku.

„Bylo to ode mě mnohem lepší. Především styl, jak jsem zápas odehrál. Jsem šťastný,“ řekl Murray.

Na velké soudy je stále brzy, ale prostou řečí čísel (a s lehkou ironií) má už nyní v nohách nejlepší šňůru od návratu: vyhrál dva zápasy za sebou.

A hlavně neporazil žádné nazdárky, ale solidní hráče. Na washingtonském Citi Open nejprve zvládl duel s domácím Jaredem Donaldsonem (62. na světě) a pak odklidil z pavouka také Edmunda. Ten letos kromě zmíněné jízdy v Melbourne dokázal zdolat třeba i Novaka Djokoviče či Davida Goffina.

Andy Murray v prvním kole na turnaji ve Washingtonu

A co víc: Murrayho nehřálo jen to, že vyhrál – ale i jak vyhrál. „Proti Donaldsonovi jsem se vlastně celý mač bránil,“ popisoval; na svém Instagramu tento duel hodnotil jako nehezký, ale ubojovaný. „Takhle bych dál hrát nechtěl. Proto jsme se s trenérem na tohle téma hodně dlouho bavili a řekli jsme si, že bez ohledu na výsledek chci příště daleko víc diktovat tempo.“

V noci na pátek čekal Murrayho rumunský soupeř Marius Copil, dle žebříčku nejníže postavený ze všech tří jeho soků v americké metropoli. Murray potřebuje každý další triumf. Potřebuje si oživit vítězné pocity a hlavně potřebuje udržet tělo nezraněné, nedopustit opakování patálií s kyčlemi.

I proto se v souboji s krajanem neustále hecoval: „Pojď! Jedu! Co to děláš?“ Britský list The Telegraph dokonce psal o tom, že „Edmunda, který v průběhu utkání sotva pronesl slovo, postupně vyčerpávala soupeřova zběsilá energie“.

Roger Federer svým mimořádným návratem po pauze potvrdil, že občas nepůsobí jako pozemšťan. Ale třeba aktuální wimbledonský šampion Novak Djokovič se už natrápil mnohem více – což je vlastně pro Murrayho lepší motivace než federerovská spanilá jízda.

Djokoviče soužil operovaný loket i stavy mysli. Murray momentálně zapudil fatální tělesné potíže a o to víc pečuje o psychické rozpoložení: „Když to bude dobré, nemusím ani tolik koukat na žebříček. Z pozic, ve kterých jsem, člověk může rázem vyletět i o 300 či 400 míst.“

Spočítáno to má dobře. Už před zápasem s Copilem poskočil v hodnocení ATP o 321 pozic. Pokud by Rumuna zdolal, dostane se do čtvrté stovky. A kdyby celou akci ve Washingtonu vyhrál, procpal by se dokonce někam ke 105. místu.

To už by ruiny jeho někdejší říše mohly pomalu začít ožívat.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga