Sychra olympiádu nesnáší, ale slavil, když ji vystřílel

Hradec Králové - Když znervózní notorický flegmatik, už musí jít o velkou věc. Skeetař Jan Sychra takovým kliďasem je, a přesto se mu to přihodilo. Na mistrovství Evropy ve Španělsku měl patrně poslední možnost, jak si vystřílet olympijské hry. Ale Sychra svůj boj s nervy zvládl, na olympiádu nakonec pojede.

Přestože ve finále pár asfaltových holubů minul, měl vyhráno: olympiádu pro český skeet nakonec vystřílel!  

"Úkol zněl jasně. Ale ten tlak na mě byl fakt drsnej," smál se už uvolněně osmatřicetiletý brokař střílející za královéhradeckou Duklu.

Honzo, pátá příčka je hezká, ale tentokrát asi vůbec nešlo o umístění...
To je pravda, šlo o jediné: vystřílet hry. A povedlo se to za pět minut dvanáct, protože v září z mistrovství světa pojede jen vítěz.

Tlak na vás se rychle stupňoval. Jak jste se s tím vyrovnával?
Když jsem na Evropu odjížděl, byl jsem v normálu. Dolehlo to na mě až tam. Skeet byl poslední olympijskou disciplínou a byla na něj upřena všechna pozornost. A můžu vám říct, že pohled reprezentačního trenéra jsem fakt cítil za zádama.

Ale nakonec se vaše mise podařila.
Jak jde nervozitě čelit? Nevím, ale já byl vynervovanej tak moc, že mě to jako by vygumovalo a paradoxně jsem se soustředil lépe. Nejhorší to bylo před čtvrtou položkou, která se o čtvrt hodiny zdržela. To už jsem chodil s flintou přes rameno jako lev v kleci a modlil jsem se.

Jan Sychra

Narodil se 21. 3. 1969 a sportovní střelbě se věnoval od osmi let ve střeleckém kroužku v Ústí nad Orlicí.

Před několika dny byl pátý na mistrovství Evropy a České republice vystřílel už čtvrté olympijské místo ve skeetu.

Zúčastnil se dvou olympiád, ale o hry v Sydney v roce 2000 přišel kvůli neprůhlednosti českých nominačních kritérií.

Střílí za královéhradeckou Duklu, s rodinou bydlí v Hrobicích u Pardubic, jeho koníčky jsou rychlá auta a myslivost.

Z toho mi vychází, že vy vlastně být nervózní potřebujete.
(Smích). To je vlastně pravda. Ráno musím vstát s lehtáním okolo žaludku, z nervozity se nenasnídat a už koukat, aby se začalo střílet.

Ví se o vás, že máte velké výhrady k olympijské kvótě. Zatímco do Pekingu se dostanou střelci z Afriky, na špičkové Evropany a další se nedostane. Jak z toho ven?
Z toho ven nejde. Skeet je v pozadí a nikdy na olympiádu nepojede třeba první padesátka ze světového žebříčku. Právě proto olympijské hry tak trochu nenávidím. Já vím, že si protiřečím, když jsem poslední rok nestřílel kvůli ničemu jinému, ale je to pokrytecká akce plná zbytečného byznysu.

Já se ani nedivím, že takhle mluvíte, když jste v roce 2000 přišel o Sydney jen kvůli neprůhledným nominačním kritériím, přestože jste hry vystřílel.
Na to už jsem zapomněl, všichni jsme si to vyříkali.

Takže nemáte strach, že do Pekingu "na váš účet" odjede někdo jiný? I když kritéria zůstala stejná, o olympiádu bych snad přišel jen vinou nějakého zranění.

A to jste chtěl předloni končit...
Na to už jsem taky zapomněl (smích). Věřím, že Peking mi neuteče, pak bych se chtěl pokusit vystřílet ještě jednu olympiádu a pomalu začít myslet na konec.

Na další olympiádě by vám bylo 43 let. Věřím ale, že vrcholově střílet jde dál. Určitě, já znám padesátileté skeetaře, kterým to jde náramně. Občas na závodech potkávám i Kanaďana, kterému je 72 roků. Ale stáří, reflexy a únavu nezastavíte.

Co vás letos kromě slavení olympiády ještě čeká?
Hlavně mistrovství světa v září na Kypru. Medaile by se hodila. Na další rok ještě plán nemám, ale bude se brát ohled na olympiádu. Zkrátka: neunavovat se.

A hlavně můžete střílet bez nervů...

Však se na tu pohodu těším!