Svět je jinde, ale čeští baseballisté se pomalu zlepšují

Ještě dlouho po zápase se podepisoval malým baseballistům. Na míčky, na rukavice, na plakáty... Česko právě dohrálo svůj třetí zápas v rámci základní skupiny mistrovství světa. Třikrát v Praze vysoko prohrálo. Přesto byl Radek Procházka pro malé kluky hrdinou.

Arnošt Nesňal | foto:  Michal Sváček, MAFRA

S reprezentací se postavil těm nejlepším a v jejich očích obstál. "Výkon jsme podali dobrý, možná jsme mohli hrát o kus lépe, ale k té své hranici jsme se dostali. Ukázalo se, že týmy z první světové desítky jsou prostě jinde." Austrálie 4:17, Mexiko 0:9, Tchaj-wan 1:10. To je česká bilance.

Dvaatřicetiletý Procházka patří k nejzkušenějším baseballistům u nás. Hraje a věnuje se i tréninku nadhazovačů. "Právě na nadhozu se ukázalo, jaké máme ještě rezervy. Taktiku už umíme určit dobře, ale nedokážeme ji přesně dodržet."

Jeho slova potvrzuje i mladý nadhazovač Martin Schneider. "Proti Mexiku jsem vlastně udělal dvě chyby, když jsem míč hodil asi o deset centimetrů výš, než jsem měl, a byly z toho dva tříbodové homeruny.

V domácí extralize by se to nestalo, tady vás pálkaři tak rychle nepotrestají. "V Česku je baseball amatérský sport a hráči odehrají za rok asi 40 zápasů. Teď však stáli proti profesionálům, kteří stihnou ročně okolo 150 střetnutí. Rozdíl musí být vidět.

Celkově se Česko mistrovství světa účastnilo podruhé v historii, přitom se hrálo už 38krát. Premiéra v roce 2005 se dala přirovnat k tragédii. "Byli jsme z té úrovně úplně vyplašení a na úspěšný odpal jsme čekali až do třetího zápasu. To teď neplatilo. Už jsme neprohrávali tak vysokými rozdíly," srovnává první metař Pavel Budský. Přitom on a jeho spoluhráči na šampionátu mysleli výš. "Chtěli jsme alespoň jednou vyhrát a postoupit dál," přiznává Schneider.

Na druhou stranu se Češi oproti minulým letům hodně zlepšili v útoku. Schneider a Budský odpálili každý po homerunu, což je nechytatelný odpal za hrazení, poměrně se dařilo i ostatním. "Byla to pro nás zase škola, ale ukázalo se, že jdeme po správné cestě. Už se těch dobrých týmů nebojíme. Na svět to ještě nestačí, ale věřím, že na mistrovství Evropy už něco předvedeme," hodnotí vystoupení Čechů Procházka.

Evropský šampionát se hraje už za rok a reprezentanti věří, že uspějí. "Já tam jedu pro medaili a zkušenosti ze světa nám hodně pomůžou," říká Procházka.

Úplný propadák to nebyl, říká nejlepší Čech

Na mistrovství světa byl nejvytíženějším hráčem Česka. Nadhazoval, hrál ve vnitřním i vnějším poli, skvěle odpaloval. "Jsem na takovou roli zvyklý už od žáků," usmívá se 23letý Martin Schneider, baseballista brněnských Draků.

Ve skupině jste třikrát prohráli. Jak vaše vystoupení hodnotíte?
Jsem zklamaný. Doufal jsem v postup. Na druhou stranu jsme hráli lépe než v minulosti. Je vidět, že na výhru proti profesionálům si ještě musíme počkat. Když si vezmu, že všichni naši soupeři se baseballem živí a u nás téměř nikdo, tak to zas takový propadák nebyl.

V čem jste se zlepšili?
Dřív jsme proti takovým týmům do míčků jen ťukali. Poslední dva roky se snažíme pálit silově, hrát víc po "americku". Taky jsme teď v Praze trefili několik hodně razantních odpalů. To jsem si zatím z české reprezentace proti tak dobrým nadhazovačům nepamatoval.

V čem máte ještě rezervy?
Musíme zapracovat na psychice. Když dáme bod a vedeme, hrajeme v laufu a jsme nebezpeční. Jak ale dostaneme první bod my a jsme pod tlakem, tak se snažíme udělat něco navíc. Jako bychom byli přemotivovaní. Svazuje nás to.

Jdete tedy po dobré cestě, nebo jsou ty tři prohry naopak demotivující?
Tyhle zkušenosti nám můžou pomoct před mistrovstvím Evropy. Nastoupili jsme proti profíkům, kteří hráli v Americe, v nejlepší soutěži světa. To se nepoštěstí každý den. Musíme dál makat na pálce a získat na Evropě medaili. To by byl sen.