Pětatřicetiletý Švýcar je nadmíru povolaný přispět do debaty o největšího tenisového velikána. Vždyť se zmíněnými giganty svedl mnoho bitev a patří mezi jednoho ze čtyř vyvolených mimo Velkou trojku, který si od roku 2006 sáhl na grandslamovou trofej. Před šesti lety ovládl Australian Open, o rok později slavil na Roland Garros a v následující sezoně zvítězil na US Open.
„Jsem součástí nabité generace. Kvůli Rogerovi, Rafovi, Novakovi a také Andymu Murraymu je obtížné vyhrávat víc,“ uvědomuje si Wawrinka. „Někteří lidé se možná diví, proč jsem nevyhrál grandslam dříve než ve 28 letech, ale na tom nezáleží. Zvládl jsem to. Nemuselo se mi to vůbec povést,“ přemítal v rozhovoru přes instagram s bývalou tenistkou Chris Evertovou.
Wawrinkova slova o neobyčejné konkurenci, na niž při honbě za grandslamovými vavříny doplatil třeba i Tomáš Berdych, potvrzují statistiky.
Bohové neznají slitování. Nejsilnějším ze všech je teď Djokovič |
Od roku 2006 si triumfy na 57 grandslamech rozdělilo jen sedm tenistů.
Po jednom si připsali Argentinec Juan Martín del Potro a Chorvat Marin Čilič. Třikrát se prosadil Brit Murray, tři tituly dobyl také Wawrinka.
A teď čísla hlavních sběračů nejcennějších tenisových pohárů: osmnáct jich získal Španěl Nadal, sedmnáct Srb Djokovič a čtrnáct Švýcar Federer.
I vzhledem k jejich vyrovnanosti v celkovém počtu titulů (Federer 20, Nadal 19 a Djokovič 17) je vybrat z Velké trojky jednoho, který má vyčnívat nad ostatní, prakticky nemožné a ke zbylým dvěma i nespravedlivé.
Wawrinka se o to přesto pokouší: „Roger vyhrává všechno a všechny poráží. Je lepší než ostatní hráči a lepší než já. Jeho herní styl je úplně jiný. Pořád tě drží pod tlakem, je velmi agresivní, často mění tempo,“ popisuje přednosti svého krajana, s kterým má krajně nelichotivou bilanci 3 výher a 23 porážek.
Také jen tři vítězství, v kontrastu s 19 prohrami, zaznamenal Wawrinka nad Nadalem. „Jeho levoruký servis s obrovskou rotací je hrozně těžké zreturnovat dobře. Nemá nejlepší servis, ale pro mě je velmi obtížné ho číst a okamžitě mě dostává pod tlak. Na antuce je nemožné s tím něco dělat, na to zapomeňte,“ popisuje přednosti španělského tenisty.
Nejvyšší úspěšnost si tak hýčká proti Djokovičovi, kterého ze 17 duelů zdolal šestkrát. Dvakrát jej přemohl dokonce v grandslamovém finále, v New Yorku a Paříži, a i své třetí tažení za titulem, tentokrát z Melbourne, ozdobil skalpem srbského soka.
„Novak je z Velké trojky tím, proti kterému hraji nejraději, ačkoli jsem také s ním mnohokrát prohrál,“ prozrazuje Wawrinka. „Proti němu hraji to nejlepší a měl jsem štěstí, že jsem proti němu předvedl nejlepší výkon právě na grandslamech. Cítím, že s ním dokážu udržet krok tři, čtyři i pět hodin. Když jsem ho porazil, dařilo se mi držet své hry,“ hledá příčinu svých úspěchů.
Nicméně si uvědomuje, že navzdory cenným výhrám mnohem častěji po konfrontaci s Federerem, Nadalem a Djokovičem těmto tenisovým mágům u sítě gratuloval k jejich umění.
„I když jsem je dokázal porazit, stále jsou o dost lepší. Jsou v jiné kategorii.“
V kategorii, která nemá, a nejspíš nikdy mít nebude jednoznačného vítěze.