„Ta dvoustovka mě těší víc, protože na ten nejkratší sprint jsem se nijak výrazně nepřipravovala,“ uvedla Slaninová. „Dvoustovka je moje hlavní disciplína.“
Po finále šedesátky jste ale vypadala pořádně zklamaně.
Myslela jsme si, že to už v sobotu vyjde na nějakou placku, bohužel se to nepovedlo.
Proč?
Po nějakých třiceti metrech jsem se cítila, jako by mě někdo vypnul. Najednou mi to vůbec neběželo. Ale kde se stala chyba, nevím. Jediné, co ze šedesátky vím, je to, že mě páté místo strašně mrzí.
Jaké to bylo, jít pak do finále dvoustovky?
Po tom nepovedeném finále jsem musela hledat motivaci. To zklamání ze šedesátky bylo fakt velké. A to bylo vidět i v neděli v rozběhu na dvoustovce, kde to z mé strany bylo rozpačité. Před finále jsem se už ale cítila dobře.
Prvenstvím jste si ale nebyla jistá, že?
Myslela jsem si, že mě holky v cílové rovince doběhnou a nevyhraju. Bylo to těsné, vítězství jsem uvěřila až při pohledu na výsledkovou tabuli.
Je na dvoustovce čas na nějakou taktiku?
Kdybych to v tom finále napálila hned od startu, tak nevydržím. Takže jsem si síly trošku rozložila a podvědomě čekala, kdy a kdo mě zezadu doběhne. To se naštěstí nestalo.
Co říkáte vítěznému času 24,23 vteřiny?
Ten mě trošku mrzí, protože jsem věřila, že na republice čtyřiadvacítka padne. Na druhé straně ve hře bylo zlato, a to je momentálně pro mě cennější.
