Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vítězné Špotákové složili na oslavu novou píseň. Pokračuju dál, oznámila

25 2017
Po vítězném závodě v Curychu nasedla večer do auta, fyzioterapeut Roman Karpíšek řídil, zatímco Barbora Špotáková se jej za pomoci bývalé diskařky Cechlové a kouče Černého snažili udržet vzhůru. V šest ráno se šla mistryně světa v Praze na chvilku vyspat, před polednem už však vyprávěla U Pinkasů, jak se jí tahle sezona náramně povedla.

„Vítězství ve finále Diamantové ligy v Curychu bylo třešničkou na dortu,“ svěřovala se. Stejně jako na hrách v Pekingu 2008 rozhodla až šestým hodem, který letěl do vzdálenosti 65,54 metru.

Přitom bezprostředně poté, co oštěp pošesté odhodila, se nejprve zklamaně plácla do čela. Nijak nejásala.

Fotogalerie

„Měla jsem v Curychu problém s rozběhem, podobně jako už na mistrovství Evropy 2014. Trochu jsem to podcenila,“ vysvětlovala. „Curyšský tartan je totiž zvláštní a já si nechala na tretrách hřebíky, které v něm zadrhávají. Noha pak jakoby nejde vytáhnout. Navíc jsem měla i problém s rozběhem a při posledním hodu udělala dva kroky navíc. Říkala jsem si: To je taková chyba, co dělají dorostenky na první lize. Nejspíš mi pomohly zkušenosti, že jsem to i tak nějak zvládla. Ale nečekala jsem, že může letět přes 65 metrů.“

Po vlastním finále si v Curychu vychutnala coby divačka vítězné finále Jakuba Vadlejcha. Češi ovládli oštěpařská klání v Diamantové lize.

„V Londýně jsem kluky závodit neviděla, zato teď jsem mohla sedět nahoře na Letzigrundu a sledovat, jak chlapům oštěpy lítají k 90 metrům. To byla paráda.“

Už když odcházela ze sektoru po svém závodě, přišel k ní Vadlejch, chystající se k soutěži mužů, a povídal: „Hele, tohle je šťastný místo, kde jsi seděla, tak já si sem sednu taky, jo?“

Potom šel a pokusem 88,50 přehodil všechny. Porazil olympijského vítěze Röhlera, legendu Pitkämäkiho i mistra světa Vettera.

„Bylo vidět, jak se i Vetter pral s rozběhem a pořád koukal, co s ním provádí,“ pozorovala Špotáková.

Dnes při polední oslavě a při setkání s médii U Pinkasů potvrdila, že je rozhodnutá pokračovat v kariéře až do her v Tokiu 2020.

„Jede se dál, už koukám na příští roky,“ oznámila.

Personál restaurace společně s farářem z Chrámu Panny Marie Sněžné pro ni přichystal překvapení. Složili a zazpívali Špotákové píseň, oslavující deset medailí, které během své kariéry získala na olympiádách, světových a evropských šampionátech:

Deset velkých medailí naše Bára má
Možná že se v nich už ani nevyzná

První velká medaile je z Göteborgu
Od té doby hasič Lukáš je jí po boku

A po stříbru je tu zlato - přišlo v Ósace
Všem je jasné: Zátopková má už nástupce

Čtvrtá sestra za Peking zní U Pinkasů
K poctě Báry změněno na U Špotáků

Pár dní na to háže Bára rekord světový
Z Berlína pak přiváží metál stříbrný

Bronzem září Barcelona, Tegu stříbrné
Olympijské zlato jasně získá v Londýně

Z oštěpařky stává se zlatá maminka
Místo dalších medailí má Bára Janka

Bára ovšem vrací se, ví, že má na to,
Do Curychu jede si zase pro zlato

V olympijském roce ouha - noha zlomená
Přesto z Ria z Báry tryská radost bronzová

Bára říká, že Londýn dobře jí svědčí
Že je stále nejlepší, zlatem dosvědčí

K tomu pět diamantů - ta holka má páru!
Připijme si společně na naši Báru!

„Docela jste mě dostali. Už jsem zase naměkko jako po mistrovství světa,“ děkovala Špotáková za píseň. „Připomnělo mi to, když mi právě tady Tři sestry po olympiádě v Pekingu zazpívaly premiéru Čtvrté sestry.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze