Skifařka (a jeho pacientka) Mirka Knapková právě vyrážela na olympijském kanálu v Eton Dorney k finálovému závodu. Závodu, který mohl skončit propadákem a v bolesti. Anebo zlatem.
Sportovec roku jinýma očimaSeriál deníku MF DNES vám představí elitní desítku z ankety Sportovec roku. Nikoliv však očima sportovců, ale pohledem jejich přátel a pomocníků. Tentokrát o tom, jak Mirce Knapkové pomohl ke zlaté medaili fyzioterapeut Pavel Kolář. |
Vyšlo to druhé. "Pro mě je to příběh, který se mi jen tak nevytratí z paměti. Příběh, který skončil happy endem. Být v blízkosti takového úspěchu, to ve mně zůstane do konce života," ohlíží se Kolář. "Rád si na to vzpomenu, ale samozřejmě že v běhu dní a v pracovním vytížení se to ztrácí."
I po více než čtyřech měsících však ten příběh pořád okouzluje.
Knapkovou trápil na olympiádě natržený mezižeberní sval a fixátor lopatky. Bolest byla obrovská. "Přiznám se, že jsem to zpočátku trochu podcenil. Nevěděl jsem přesně, o co jde. Mirku bolela celá lopatka. Ani po tom, co jsem s ní udělal, nedošlo k významnému zlepšení, k uvolnění," líčí Kolář.
V CÍLI. Skifařka Mirka Knapková si dojela pro olympijské zlato s výrazným náskokem.
Až magnetická rezonance odhalila natržený sval. Na tým okolo nejlepší české veslařky čekalo klíčové rozhodnutí. Jet? Nebo vzdát?
Před úterním čtvrtfinále vše nasvědčovalo druhé variantě. "Mirka se šla rozjet na kanál, za deset minut se vrátila se slzami a řekla, že to nejde. Že nepojede. Nemohla se skoro hnout. Pak jsme se já, Mirka i trenér Tomáš Kacovský rozešli každý svým směrem," řekl Kolář.
Sportovec rokuPořadí jednotlivců 1.Barbora Špotáková 1854 |
A dilema trvalo dál.
Až na snídani přišlo rozhodnutí.
"Tam jsme se potkali, uvolnila se atmosféra a opět jsme to rozebrali. Řekli jsme si, že to zkusíme pořádně zatejpovat, nasadit léky, akupunkturu. To vše s rizikem, že třeba po pár metrech skončí, ale nemá co ztratit," vyprávěl Kolář.
Jenže obavy se naštěstí nevyplnily. Knapková čtvrtfinále ovládla, stejně i čtvrteční semifinále...
Ale vyhráno zdaleka nebylo. Rozhodování o (ne)účasti se opakovalo před každým závodem. Knapkové i Kolářovi však pomohlo, že po každém klání následoval den pauzy, během něhož mohla skifařka regenerovat.
"Prováděli jsme fyzikální terapie, laserové výkony, akupunkturu... Vše, co se dá, aby se nějakým způsobem snížila bolest a otok. Plus samozřejmě nějaké léky, které si mohla v rámci sportovního výkonu vzít," popisoval Kolář.
Připomeňte si LondýnJak Knapková vybojovala zlato |
Až přišel den D.
Největší strach měl tým okolo Knapkové těsně před startem finále. Tam je námaha největší, odstoupení hrozilo nejvíce.
"Zátěž při rozjetí a zapracování svalu je nejrizikovější. Ale Mirka to zvládla a dojela," vzpomíná Kolář.
Nejen že dojela! Od startu soupeřkám stále víc ujížděla, nakonec je porazila rozdílem třídy. "Ale nebýt Pavla Koláře, žádnou olympijskou vítězku nemáme," řekl po závodě Jiří Kejval, šéf českých veslařů a dnes už i českého olympijského výboru.
V tu chvíli ten, který se snaží držet odstup, jen marně zadržoval slzy dojetí...
