Oněch 450 centimetrů přeskočila napoprvé. Výš se však už nedostala.
"Asi by byla chyba, kdybych byla nespokojená. Ten můj výsledek je poznamenaný ne ideálním průběhem soutěže," říkala někdejší halová mistryně světa i Evropy.
Co tím myslíte?
Je hladší, když se skočí základní výška na první pokus a další postupová výška taky na první pokus. V ideálním případě bych skočila 455 centimetrů, což nadějné bylo. Nebo dokonce 460, udělala bych si sezónní rekord. Ale určitě by to nic neznamenalo z hlediska umístění. Je dobře, že jsem na pokusy porazila papírově dvě slabší soupeřky, které ve finále byly. Je to plichta.
Bolavá pata, s níž jste měla vždy potíže hlavně den po závodě, vás po včerejší kvalifikaci netrápila?
To ani ne. Akorát si myslím, že únava se podepsala. Cítila jsem se určité lépe než včera, ale určitě jsem neměla technický nadhled jako v posledním závodě před mistrovstvím světa.
Čím to?
Nemůžu říct, jestli je to kvůli atmosféře, kvůli tlaku závodu nebo částečně z únavy. Asi dokážu lepší technické kousky. Ale musím závodit s tím, co je.
Prý jste zvažovala protest proti tomu, co organizátoři přichystali v kvalifikaci?
Chtěla jsem, i když si tím člověk moc nepomůže. Naštěstí se naše vedení ozvalo a ujistili nás, že dnes bude vše v pořádku. Už se všechno naučili na klukách, co šli po nás. Myslím si, že naši kvalifikaci zásadně ovlivnili.
Co vás nejvíc štvalo?
Deset lidí nepracovalo pro nás, ale proti nám. Neměli připravené zvedací zařízení na laťku, pak ji kalibrovali v průběhu soutěže, což z té hodiny a půl zabralo dvacet nebo třicet minut. Moc neuměli obsluhovat zařízení a stojany.
 Tyčkařka Pavla Rybová na halovém mistrovství světa ve Valencii. |
