Jenže právě on bude nakonec na letošním šampionátu chybět.
Se softbalem začal havlíčkobrodský softbalista Michal Holobrádek doma v Břeclavi, ovšem většinu své aktivní kariéry strávil u extraligových brodských Hrochů. A s nimi si také připsal celou řadu úspěchů. V posledních dvou sezonách se dokonce pokaždé radoval ze zisku domácího titulu. Není proto divu, že má k Havlíčkovu Brodu vřelý vztah.
„Už jsem se sem nacestoval tolik, že to rozhodně neberu tak, jako že jedu někam do neznáma. Spíš to vnímám tak, že se vždycky vracím domů,“ svěřil se dvacetiletý reprezentant.
V poslední době jste ale v Brodě moc času nestrávil. Hroši dokonce začali novou extraligovou sezonu bez vás. Kdepak jste se zapomněl?
Od začátku listopadu do začátku května jsem byl v Aucklandu na Novém Zélandu. Hrál jsem tamní ligu za tým, který se jmenuje Howick.
A jak se vám vedlo?
Já myslím, že docela dobře. Skončili jsme třetí, což byl velký úspěch. Oba týmy, které skončily před námi, totiž mají v kádru většinu novozélandských reprezentantů. Byl to nejlepší výsledek klubu v historii.
Michal HolobrádekNarodil se 5. srpna 1997 v Břeclavi. Se softbalem začal ve 4. třídě na základní škole, přičemž ho okamžitě zaujal post nadhazovače. Poměrně záhy přišla nabídka na hostování v Havlíčkově Brodě a Michal ji přijal. Softbalovou extraligu totiž hraje za Hrochy také jeho o tři roky starší bratr Jakub. Oba už s Brodem slavili dvakrát mistrovský titul. Michal je navíc členem české softbalové reprezentace. |
Poprvé jste byl tak dlouho pryč z domova?
Ano, úplně poprvé. Naštěstí tam se mnou byl ještě i můj starší brácha Jakub, který hraje v Brodě na pozici catchera. Takže jsme všechno prožívali spolu. Bylo to moc fajn.
Bral jste s sebou vy bratra, nebo bratr vás?
(usmívá se) Ono to je trochu jinak. Náš brodský kapitán Karel Kadečka byl na Zélandu už víckrát a zhruba před čtyřmi nebo pěti lety, když se vrátil a vyprávěl nám, že je to tam nejlepší, tak jsme si tehdy s bráchou slíbili, že až budeme velcí, vyrazíme na Zéland taky. No a letos to vyšlo parádně, protože já akorát dokončil gympl a brácha bakaláře.
Neměli jste občas trochu sourozeneckou ponorku?
Ne, my máme s bráchou hodně dobrý vztah. Vlastně všechny koníčky máme stejné, takže jak už jsem říkal, všechno jsme si užili společně.
Měli jste čas kromě hraní i na poznávání Nového Zélandu?
Určitě. Přes týden jsme chodili do práce, v sobotu jsme hráli a v neděli jezdili na výlety. Navíc po sezoně jsme tam zůstali ještě dvanáct dnů a procestovali celý jižní ostrov. Najeli jsme tisíce kilometrů a poznali, jak je Zéland krásný.
V jakém oboru jste pracovali?
Měli jsme to rozdělené na dvě části. Nejprve jsme sekali městské parky a pak jsme dělali takovou všehochuť. Od čištění potoků po betonování chodníků. Dohodil nám to trenér, který u obou firem pracoval.
Takže jste teď odborníci na sekání trávníků?
Jasně, taťka už se těší, až mu budeme sekat trávu na chatě. (směje se)
Jak moc je softbal na Zélandu populární?
Určitě víc než u nás. Je to asi tak, že u nás si jdou malí kluci po škole zakopat a tam hrají buď ragby, nebo právě softbal. Ale číslo jedna je tam samozřejmě ragby.
Taky jste se byl podívat na nějakém zápase?
Samozřejmě. Musím přiznat, že já teda k ragby nikdy neměl nějaký velký vztah, ale brácha ho chvilku hrával a lákalo ho jít se na něj podívat. Tak jsme šli. Je to vlastně soutěž, kterou hrají australské týmy a jeden novozélandský, který sponzorují všechny větší firmy v zemi. Na zápas přišlo 25 tisíc lidí. Atmosféra byla naprosto super.
O vás je známo, že s bratrem rádi cestujete vlakem. Toho jste si ale na Zélandu asi moc neužili, nebo ano?
Ne, vlaky tam nejsou zrovna moc rozšířené. Měli jsme od jednoho bývalého spoluhráče půjčené auto, takže jsme jezdili hlavně vozem. Ale museli jsme mít na každou cestu mapu. (usmívá se)
Hlavně že jste pak trefili domů. V Brodě už vás asi trenér Siwek nedočkavě vyhlížel, mám pravdu?
Jo, čekal nás s otevřenou náručí. (směje se) Ale my už jsme taky byli rádi, že jsme kluky zase po půl roce konečně viděli. Zatím jsme stihli odehrát dva zápasy Českého poháru a dva extraligové.
A bylo znát, že jste i v zimě měli pravidelný zápasový rytmus?
Já myslím, že jo. Začínáme vlastně třetí sezonu v kuse. Co jsme na Zélandu nacvičili a natrénovali, tak nám tady pomáhá, abychom byli lepší. Základní část nikdy nemáme takovou, abychom byli první v tabulce, ale na play off vždycky dokážeme přepnout. Tak doufám, že to tak bude i tentokrát a že zabojujeme o třetí extraligové zlato v řadě.
Na konci června hostí Havlíčkův Brod evropský šampionát mužů. Těšíte se?
No, ono je to tak, že já na něm nebudu, protože s Karlem Kadečkou a ještě jedním spoluhráčem letíme právě v tu dobu do Ameriky. V půlce srpna se tam koná nejprestižnější softbalový turnaj na světě a nás si vybral jeden klub z Pensylvánie. Zaplatil nám letenky a my za něj budeme hrát. Jsou tam nejlepší hráči na světě, takže to beru jako takovou přípravu na příští rok, kdy bude v Praze a Havlíčkově Brodě softbalové mistrovství světa.
Takže budete českému týmu fandit jen na dálku?
Přesně tak. Samozřejmě, že mě mrzí, že u toho nebudu, protože já jsem ještě nikdy nehrál v Brodě v reprezentačním dresu, ale je to velká příležitost. Věřím, že kluci zvládnou šampionát co nejlíp.
Po návratu z Ameriky už byste se měl chvilku držet doma. Co nějaké další studium?
Jo, zrovna před týdnem jsem byl na přijímačkách a dostal se na vysokou školu v Brně, na VUT na obor manažerská informatika. Jsem moc rád, protože tenhle obor mě baví.
Michal přidává týmu na klidu, tvrdí koučOkamžitě poté, co přijel, poznal trenér, že mu půlroční působení na Novém Zélandu velmi prospělo. Dvacetiletý nadhazovač havlíčkobrodských Hrochů Michal Holobrádek totiž zhubl o devět kilo. „Je pořád stejný, akorát má teď propadlý obličej,“ usmíval se hlavní kouč extraligového A-týmu Tomáš Siwek. „Z hlediska hry je to ale určitě jenom dobře. Jeho styl je totiž extrémně fyzicky náročný. Michal při nadhozu hodně skáče, takže tělo dostává pořádný záhul. A díky úbytku váhy teď nebudou jeho klouby dostávat takové nárazy při dopadu,“ vysvětloval prospěšnost změny. On sám mu prý ale váhu nikdy nevyčítal. „Neměl nadváhu. Při výšce téměř metr devadesát byl prostě jenom narostlý. Teď je z něj ale hubený kluk. Je jasné, že když sundáte ze zad desetikilové závaží, hned skočíte o pár metrů dál,“ zamýšlel se Siwek. „A přesně tohle byl jeho cíl. Pojal zimu na Zélandu poctivě, chtěl se výborně připravit, aby pak mohl pokračovat doma v Čechách nebo teď v Americe, kde ho čeká premiérová účast na světovém turnaji. Jeho další kariéra se bude odvíjet právě od toho, jak na něm dopadne. A on to moc dobře ví,“ doplnil. Na adresu svého mladého svěřence sype jeden kompliment za druhým. „Je to týmový kluk s velmi přátelskou povahou. A obrovský dříč,“ upozornil. „Podle mě to vychází z výchovy, protože on, jeho bratr i otec jsou skauti. Vědí, že v životě není nic zadarmo. Že jenom talentem se nikam nedostane. V hlavě to má velmi dobře srovnané,“ nešetřil chválou trenér havlíčkobrodských Hrochů. Zálusk na nejvyšší příčky Ve svém týmu by chtěl podle něj Michala Holobrádka každý kouč. „Když se s bráchou ze Zélandu vrátili, hned bylo znát, že je tým klidnější. Moc dobře totiž víme, jak dokáže pomoct v obraně,“ hlásil Siwek. Proto je také přesvědčený, že Holobrádkova absence na blížícím se evropském šampionátu v Havlíčkově Brodě bude v českém výběru určitě znát. „Náš reprezentační tým zažil generační obměnu, šanci dostala spousta mladých hráčů, což je samozřejmě dobře. I nadhazovači, kteří jsou nyní nominováni, jsou kvalitní a myslím si, že český tým bude zase hrát o nejvyšší příčky. Ale podle mě by byli trenéři mnohem klidnější, kdyby měli v kádru i Michala,“ nechal se slyšet Siwek. Mluví prý totiž z vlastní zkušenosti. „Vím to podle sebe tady v Brodě. Pokud hází Michal, soupeři se většinou nedostanou přes dva nebo tři body. On prostě přidá hodně na klidu,“ vysvětloval. Zároveň ale rychle dodal, že Hroši nestojí pouze na jednom hráči. „Máme šikovné kluky i v útoku. A taky ostatní nadhazovači zatím předvádí velmi dobré výkony. Myslím, že naše výhledy do budoucna jsou díky tomu slušné. Věřím, že se nám bude dařit lépe a lépe,“ přidal přání kouč aktuálně druhého týmu extraligové tabulky. |
