Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Boj o český softbalový titul je zatím vyrovnaný

Momentka ze softbalového finále Havlíčkův Brod - Ledenice | foto: Petr Lemberk, MAFRA

9 2017
První krok na cestě za obhajobou extraligového titulu havlíčkobrodským softbalistům vyšel, při druhém ale zaváhali. I proto zatím mají Hroši a Žraloci Ledenice po dvou úvodních finálových zápasech k zisku letošního mistrovského titulu stejně daleko.

„Já myslím, že stav 1:1 je dobrý vstup do finále, pořád je to všechno otevřené. A my rozhodně nejsme špatní z toho, že jsme v neděli prohráli,“ ujišťoval trenér brodského týmu Dušan Šnelly.

Jeho svěřenci se nejprve představili v sobotu večer na domácím stadionu, kde se hrálo od 20 hodin pod umělým osvětlením. „A musím přiznat, že právě z toho jsme trochu těžili,“ přiznal kouč. „Ledenické mužstvo totiž nic takového nemá, a jeho pálkaři tak na tohle nebyli připraveni,“ dodal.

Skvěle se úvodní finálový souboj, který skončil těsným výsledkem 1.0, vydařil především havlíčkobrodskému nadhazovači Michalu Holobrádkovi.

Holobrádkovi přišla gratulace až z Austrálie

Na sobotu se dobře vyspal a na hřišti to pak bylo hodně znát. Mladý havlíčkobrodský nadhazovač Michal Holobrádek patřil k nejlepším hráčům úvodního finálového souboje s Ledenicemi.

„Měl jsem ze zápasu fakt dobrý pocit, balony mi létaly přesně tak, jak jsem chtěl. Dařilo se,“ radoval se z výhry 1:0 dvacetiletý rodák z Břeclavi.

V týmu Hrochů hraje extraligu společně se svým o tři roky starším bratrem Jakubem. A oba většinou dojíždějí do Brodu vlakem, takže času na probírání soupeřů mají pokaždé dost.

„Už jsme si na tohle dojíždění s bráchou zvykli. Po cestě řešíme vždycky hlavně pálkaře,“ prozradil s úsměvem Michal Holobrádek.

K bezchybnému výkonu v prvním finále mu na dálku popřál přes sociální síť také australský exspoluhráč Tyson Duncan. „Vždycky potěší, když člověk ví, že nás kluci sledují i na druhé straně světa,“ svěřil se.

V neděli už se mu ale proti Ledenicím tolik nedařilo. Po třetí směně ho trenéři střídali. A jak bude finálová série pokračovat podle Holobrádka dál? „Pokud zaházím líp než v neděli, myslím, že máme velkou šanci příště zase uspět,“ měl jasno.

„Je pravda, že zaházel skvěle,“ uznale pokyvoval hlavou Šnelly. „Celkově to byl zápas z obou stran skoro bez odpalu. Až nakonec náš nejmladší hráč Jirka Šeda dokázal jako jeden z mála odpálit daleko a to nám zajistilo vítězný bod,“ přidal pochvalu pro teprve sedmnáctiletého softbalistu.

Jen o pár hodin později nastoupily oba celky k odvetě a tentokrát měly výhodu domácího hřiště Žraloci z Ledenic.

„Povedl se nám vstup do zápasu, po dvou směnách jsme vedli 3:0. Jenže třetí směna se nám pak vůbec nepovedla, dostali jsme v ní šest bodů a museli jsme měnit nadhazovače,“ pustil se Šnelly do hodnocení včerejšího druhého finálového duelu. „Pak jsme sice ještě stav stáhli na rozdíl jednoho bodu, ale už se nám nepovedlo zápas otočit. Prohráli jsme 6:10, ovšem špatný dojem z toho nemáme. Rozhodovalo jen pár maličkostí, které nám tentokrát nesedly,“ doplnil.

Zatím se tedy dařilo pokaždé domácímu mužstvu, takže pokud by to takhle mělo fungovat i nadále, je ve větší výhodě Havlíčkův Brod. Právě Hroši by totiž v případném rozhodujícím pátém duelu hráli před vlastním publikem.

„Pokud se tedy budeme držet toho dosavadního systému - doma výhra, venku porážka, víc nepotřebujeme,“ usmíval se Šnelly.

Vzápětí už ale znovu přeladil na serióznější notu. „Samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom vyhráli, nicméně už první víkend naznačil, že série asi bude dlouhá a vyrovnaná.“

Navíc ve třetím finále, které bude Havlíčkův Brod hostit v sobotu, zmizí zmiňovaná výhoda umělého osvětlení. „Tentokrát se bude hrát už ve dvě hodiny odpoledne, takže podmínky budou stejné pro nás i Ledenice,“ hlásil Šnelly.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze