Není to pro vás už všední? Vždyť máte čtyři tituly.
To je pravda, mám čtyři, ale počítám si jenom tři aktivní. Za trenéra Hargaše jsem totiž nastoupil asi v pěti zápasech, jinak jsem toho moc neodehrál. A nudné ty oslavy určitě nejsou.
Přesto nikterak nejásáte.
Tak zaprvé jsem čekal, že vyhrajeme, a zadruhé to prožívám vnitřně. Emoce určitě přijdou později.
Jak složité je vyhrát mistrovský titul v Karviné?
Může to vypadat lehce, ale opravdu to není nic jednoduchého. Pořád je na nás tlak, nikdo od nás nečeká nic jiného než vítězství. Už proto je dost těžké obstát.
V Karviné vám pokračuje smlouva až do roku 2008. Dodržíte ji, nebo vás to láká jít ven?
Já doufám, že třetí finálový zápas se Zubřím byl ten můj poslední v karvinském dresu. Rád bych zkusil i jinou soutěž.
A užil jste si ten poslední zápas?
Užil, moc. Bylo to fantastické, skvělá kulisa a vítězství nakonec.
Máte vysněný klub, případně zemi, kde byste chtěl ve své kariéře pokračovat?
Určitě bych preferoval Francii nebo Německo, tam je házená podle mého gusta.
A prozradíte konkrétní klub, který vás láká?
O tom bych teď nerad mluvil. Až budu mít podepsanou smlouvu, bude to něco jiného. Nechci něco zakřiknout.
