"Doufám a věřím, že jsme tím novou éru opravu začaly. Brno už s námi musí počítat," říká Markéta Bednářová, která utkání rozhodla trojkou v posledních vteřinách. "Kdo ví, jak dopadne ligové finále. Ale určitě nebude tak jednoznačné!"
Co pro vás ta výhra znamená?
Je to povzbuzení do další práce. Vždyť tam čtrnáct let nikdo nevyhrál. Člověk tam vždycky jel s takovým: "Ježišmarjá, zase do Brna." Ale teď k nám přišly nové holky, které neměly v hlavě žádný blok. Šly do toho naplno a povedlo se.
Věřila jste, že by USK mohlo v Brně vyhrát?
Cítila jsem šanci, protože Brno nemělo v začátku sezony tak přesvědčivé výsledky jako dříve.
Jak jste tak cennou výhru oslavily?
Po návratu do Prahy jsme měly menší společnou večeři. Bylo to příjemné, ale nic velkého. Vždyť už zítra nás čeká další těžký zápas.
V Eurolize hostíte ruský Jekatěrinburk. Bude to horší než s Brnem?
Těžko říct, nedá se to moc srovnávat. Ale myslím, že těžší nebude. Brno totiž předvádí rychlý basketbal, což je vždycky náročné, zato Rusky hrají pomaleji.
Jak vidíte vaše šance? Loni jste oba zápasy s Jekatěrinburkem prohrály.
Nevím. Třeba do Šibeniku jsme jely pro jasnou výhru a prohrály jsme. S Valencií se zase čekalo, že prohrajeme, my jsme vyhrály. Opravdu to nedovedu odhadnout.
Čím to je, že v zápasech, které byste podle předpokladů měly vyhrát, prohrajete a naopak?
Když člověk někam jede a ví, že musí vyhrát, je svázaný. Tam, kde "nemáme moc šancí", zase hrajeme uvolněně. Rozhoduje i pohoda, jak vám sedne hala, jak vám sednou koše. Jestli to tam padá, nebo ne.
