Aktuální světový šampion Michal Prokop doléčuje pochroumané zápěstí. Diváci se však mohou těšit na jeho předchůdce, který oblékal duhový dres, Tomáše Slavíka.
Ten bitvu na prudké , kamenité trati vloni zvládl ze všech nejlépe. "Je to nejtěžší trať, jakou jsem v životě jel," připomíná loňskou zkušenost Tomáš Slavík, jenž je na domácím území odhodlaný znovu urvat vítězství.
Už vloni jste závody na sjezdovce Javor označil i vzhledem k obtížnosti za těžko únosné. Jaké má letos trať parametry?
Bude obtížnější než vloni. Voda na jaře po lyžařské sezoně vyplavila všechnu hlínu, takže je tady spousta kamenů. Ve čtvrtečním tréninku se mi to hodně vymstilo.
Co se stalo?
Spadl jsem a rozlomil celou helmu. Vrátil jsem se sem potom znovu a zkusil, jestli vůbec trať fyzicky dokážu sjet. Jsem hodně zvědavý na to, jestli to při závodě zvládnu a předně, jak se s tím poperou jezdci z ostatních zemí.
Měl jste tedy namále.
Vlétl jsem tam asi v padesátikilometrové rychlosti a vůbec jsem si prvně nevšiml, že mám přední kolo pryč. Najednou jsem byl hlavou zarytej v nájezdu do skoku. Špatně najedete na kamínek a je konec.
Čím je areál v Peci tak odlišný od zahraničních?
Má přesně to, co by každá fourcrossová trať měla mít. Je hodně prudká, dlouhá, jsou tu velké skoky, dvě obří rock garden a před cílem je skok, kde přeskakujeme silnici a letíme rychlostí okolo 65 km/h. To se moc nevidí a v tom je unikátní.
Čili tvrdý sešup dolů.
Je to opravdu o zabití. Ta trať je k vám tvrdá, už když jí jedete sám. A co teprve, když máte jet po boku třech dalších lidí.
Vyplatí se na ní jít méně do kontaktu, než jak to bývá obvykle na jiných závodech fourcrossu?
Určitě jo. Hlavně na té poslední pasáži, tam to bude dost nebezpečný. Já už vidím kluky, jak si jí procházejí a kroutěj hlavou, že závod bude hodně vostrej.
Vloni jste tu vyhrál, takže můžete být dobrý rádcem.
Někteří lidi už mi psali, jaký kola a pláště je nutný použít. (usmívá se) Něco jsem jim poradil a uvidíme, jak se s tím popasují. Na takovou jízdu příliš zvyklí nejsou, takže budou koukat dvakrát tolik.
Přivezl jste si pevný plášt?
Musí být, aby ho člověk na tak obtížném terénu neprotrhl. A když ještě závodník jede na celoodpruženém kole, má velkou výhodu.
Cítíte se na takovém povrchu jako řidič kamionu?
Spíš jako ve ferarri na rozbité silnici. S lehkými koly a plášti, co jezdíváme, by to nešlo. Je to dost těžký na ovládání kola.
O náročnosti jsme mluvili, ale jak je to s délkou?
Neliší se, ale je tady hodně lajn, které můžete jet. Takže když odstartujete poslední, neznamená to, že se nepropracujete dopředu.
Areál dobře znáte, vloni jste bral vítězství. Když na ní uspějete tentokrát, můžete ještě zamotat pořadí v evropské sérii.
Doufám, že se bude dařit, cítím se dobře připravený. Jen musí na mé straně stát štěstí.
Patří závody v Peci k vašim oblíbeným?
Mám je hrozně rád, ale vždycky první dny se tady cítím nesvůj. Ježdění tady si vždycky užívám. S klukama jsme mluvili o tom, že je nádhera se tady prohánět. Kéž by byla takováhle trať na mistrovství světa! Udělám pro obhajobu vítězství na domácí půdě cokoliv, ale je tady víc týpků, kteří to chtějí.
