Ve druhé půli toho zápasu jste dotáhly ztrátu pěti branek, byly jste na koni. Co rozhodlo o vaší porážce?
První minuty, kdy nám Veselí odskočilo o dva góly. V tu chvíli jsem si vzpomněla na semifinále na Slavii, kde se nám podařilo to samé. A soupeř už nás nedotáhl. Tentokrát to bylo bohužel naopak.
Odveta už byla poměrně jasnou záležitostí domácího výběru. Proč jste nedokázaly zopakovat výkon z prvního duelu?
Všechny hráčky strašně chtěly, a to se projevilo v naší hře. Chtěly jsme se prosadit individuálně a zlomit průběh, který pro nás nebyl příznivý. A to zkrátka nejde. Musíme hrát jako tým. Měly jsme ohromnou snahu, ale to vždycky nestačí.
Navíc se týmu příliš nedařila ani střelba z dálky.
To nám taky nepomohlo.Veselí zatáhlo obranu, ale nám z dálky do branky neprošla téměř žádná střela. To byl definitivní konec.
V sérii prohráváte 0:2 na zápasy. Co je třeba udělat, abyste finále ještě vrátily do Veselí?
Musíme se vzchopit a na soupeřky od začátku udeřit. Všechny holky si přejí vybojovat titul. Postup do finále nechápeme tak, že máme splněno. Toužíme po titulu a chceme se dostat až do pátého zápasu. Určitě to není tak, že chceme ukončit sezonu, protože máme zabukované letenky na dovolenou. Nejsme fotbalisté. (smích)
Může vám k vyrovnání série pomoci také velká a nezvyklá univerzitní hala, kde se odvety budou hrát?
To si nemyslím. Ve Veselí jsou zkušené hráčky, které se velké haly neleknou. Bude to velký boj, ve kterém má soupeř titul na dosah. Ale my se nevzdáváme a pokusíme se finále vyrovnat.
