Simono, do finále jste prošla z pátého místa díky času. Jaký to byl podle vás rozběh?
Dost jsme sledovaly, jak se poběží ten první a podle toho jsme se rozhodovaly. Kdybychom běžely rychleji, mohlo postoupil až osm žen z jednoho rozběhu. Proto jsme do toho šly s tím, že pokud se nepoběží, půjdeme do toho. Naštěstí to holky docela rozběhly.
Ušetřila jste díky tomu nějaké síly?
Myslím si, že jo. Neběžela jsem na sto procent. Samozřejmě to nebylo ani úplně pomalé, stálo mě to hodně sil. Ale na hranu jsem nešla.
Diana Mezuliáníková„Počítalo se s tím, že náš rozběh bude rychlejší a že se nás pokusí časem postoupit víc. Domluvili jsme se se Simonou, že bychom se případně vystřídaly, kdyby to bylo pomalé, ale zas tak pomalu se to nerozběhlo. V poslední pětistovce jsem se pokoušela zrychlovat, holky se asi malinko vyvezly, ale nakonec to bylo ku prospěchu věci. Čas byl rychlý a díky tomu jsem se dostala do finále. Po taktické stránce jsem spokojená.“ „S finálovými ambicemi jsem tolik nepočítala, takže to asi nejprve proberu s okolím a trenérem. Předběžně chci doběhnout co nejlépe, ale asi už to nepotáhnu. Nechám to spíš z nějakých zadních pozic a vydám se až v posledních metrech do krve.“ |
Už teď je to pro vás daleko lepší zkušenost než před rokem v Londýně, kde jste nedoběhla rozběh, je to tak?
Na Londýn se snažím zapomenout, i když na něj myslím často. Ale snad je ten nejhorší závod už za mnou. Hodně jsem se tehdy poučila a byla to pro mě dobrá škola. Myslím, že jsem teď daleko silnější a věřím si.
Dá se říct, že forma graduje v pravý čas?
Na to je těžké odpovědět, protože nevím. Trénovali jsme a vypadalo to dobře. Ale závod je úplně něco jiného, tak uvidíme v neděli.
Jste ráda, že se po předchozích tropických dnech trochu ochladilo?
Jsem moc ráda. Nemyslím si, že by mě ta vedra nějak extra vadila. Ale přece jenom to ochlazení je pro naši disciplínu lepší.
Ve finále budete spolu s Dianou Mezuliáníkovou dvě Češky. Bude to výhoda?
Myslím si, že je to super. Můžeme se navzájem hecovat a podporovat. Je to lepší, než kdybych tam nikomu nerozuměla.
Simona Vrzalová (vpravo) a Diana Mezuliáníková po rozběhu na 1500 metrů na ME.
Na finále by měl být plný stadion. Těšíte se na tu atmosféru?
Atmosféra bude určitě jiná, ale já to moc nevnímám. Kdyby tady na tom stadionu nikdo nebyl, je mi to jedno.
Jaký běh ve finále očekáváte?
Myslím, že to bude trochu britská bitva mezi Muirovou a Weightmanovou. Ty dvě se budou snažit nějak urvat. Doufám, že se poběží rychle, ale moc tomu nevěřím. Spíš si myslím, že to bude pomalé a pak velký úprk.
Sama tempo tahat nebudete?
To by se muselo hodně klusat, abych šla dopředu (smích).
S jakými ambicemi do finále půjdete?
Běžet co nejrychleji to půjde, nešetřit síly, vydat se tam úplně celá. Kdybych byla třeba do osmičky, bylo by to super.
