Všichni se shodují, že stříbro ze světového šampionátu jsou týmovým úspěchem. Přesto organizátoři vybrali z českého středu jednu hráčku. Simonu Růžkovou, která byla zároveň druhou nejlepší skórerkou turnaje.
„Nejvíc to překvapilo mě. Vůbec jsem nevěděla, že jsem druhá nejlepší střelkyně. To mi napsal až přítel. Fakt jsem to nečekala. Byla tam obrovská konkurence hráček, ať už Američanek, nebo i u nás v týmu,“ váží si elitní společnosti.
Přesto je znát, že přednost dostal týmový úspěch a s ním spojené stříbro. „Jely jsme s tím, že bychom mohly něco zvládnout, třeba postoupit do čtvrtfinále. Možná zvládnout i to... Ale přivést medaili? Ještě k tomu stříbrnou, to je nad očekávání,“ hledala i po dvou dnech od konce turnaje kapitánka slova obtížně.
Českou jízdu turnajem začaly dvě těsné výhry nad silnými soupeři. Dodaly celku sebevědomí a katapultovaly ho do nedělního čtvrtfinále proti domácím: „Říkaly jsme si, že Čína je docela hratelný soupeř. Z těch všech čtvrtfinálových soupeřů nám vyhovovala asi nejvíc. Měly jsme na ně střelecky, ony byly pomalejší. Říkaly jsme si, že by to mohlo vyjít. Pak Maďarky... To jsme si říkaly, že bude jiný level.“
Semifinále s Maďarskem více jak na hodinu přerušené deštěm hrálo českým fanouškům na nervy, ale výhra 20:19 jim byla sladkou odměnou za desítky minut čekání.
„Byly jsme dobře připravené z české Tour, kde jsme hrály proti ženským. To nám dalo nejvíc. Byly jsme připravené na tvrdou hru,“ hledala Růžková důvod, díky kterému se o i po šestém zápase v řadě mohla radovat z vítězství. „Maďarky nám mohly dát koš, dvojkou ukončit zápas... To, že jsme tohle zvládly, ukazuje, jak silný jsme byly tým,“ poukazuje na mentální vyspělost mladého celku.
První přemožitelky našly Češky až ve finále. Fyzicky skvěle disponované Američanky už byly definitivně nad jejich síly. Ještě do stavu 13:13 držely mladé Středoevropanky naději na nečekaný úspěch, ale v závěru odpadly. „To, jak jsme byly nervózní celý turnaj před každým zápasem, z nás teď spadlo. Šly jsme si to užít. Držely jsme se, bylo to 13:13 a říkaly si, že buď nám to padne, nebo ne,“ vzpomíná na finále.
Češky ale moc nesmutnily. Věděly, jakého úspěchu dosáhly, i když skončily těsně pod zlatým stupínkem. Ke všem tak mířily desítky gratulací ze vzdáleného domova. I když ke všem... „Já jsem si schválně nestahovala aplikaci, aby mi fungoval Facebook. Nechtěla jsem tam moc být na sociálních sítích. Právě až teď na letišti v Mnichově mi to tam všechno naskákalo,“ směje se Růžková.
Nakonec ale uzná, že si čtení zpráv při čekání na poslední přelet stříbrné cesty z Mnichova do Prahy moc užívala: „Vždycky potěší, když to někdo sleduje, pak vám pogratuluje a nebere to na lehkou váhu.“
Dočkají se nadějné basketbalistky dalších gratulací po zářijovém juniorském mistrovství Evropy?
Chtěla být jako Horáková. A už je taky vicemistryníVěděli jste, že... ... titul basketbalových vicemistryň světa 2010 dostal jméno Simony Růžkové do českých médií poprvé. V následujícím článku MF DNES o sportování pražských dětí to byla právě malá Simona ze Slovanky, kdo reprezentoval svou hru. „Do reprezentace by se jednou ráda dostala i jedenáctiletá Simona Růžková a podle jejích slov pro to dělá, co může: čtyřikrát týdně trénuje, víkendy tráví na zápasech. A to většinou s rodiči - takový je život rodiny, která má doma malou sportovkyni,“ popisovala autorka sportovní začátky nadějné obdivovatelky Hany Horákové. „Jasno má i o budoucím povolání, chce být profesionální basketbalistkou,“ zaznělo též. Dnes už osmnáctiletá Růžková ve Slovance nepůsobí. První ligový start si připsala takřka před třemi lety v dresu pražské Slavie. Od loňského podzimu nastupuje za vicemistrovský Sokol Hradec Králové - patřila k ústředním postavám extraligového dorostu a třikrát nastoupila v ŽBL. Největší úspěch však slibné křídelnici přinesl basketbal 3x3. Coby kapitánka na nedávném mistrovství světa do 18 let v čínském Čcheng-tu se podílela na stříbru pro Českou republiku, stala se druhou nejlepší střelkyní turnaje a patří jí pozice v ideální sestavě. |