Vyjde ten přestup?
Věřím tomu. Jsem v Moto3 nejstarší, takže je nutné kráčet vzhůru k novým zítřkům. Problém je ten, že do Moto2 je hrozně těžké se dostat. Je tam přetlak, chtějí tam jezdci ze superbiků, vracejí se i z MotoGP. Ani první tři kluci z Moto3 nemají jasné, že tam budou mít sedačku.
Jak číst jeho příjmení?A pak se v tom vyznejte. Jednou se vám do telefonu představí jako Kornfajl, jindy jako Kornfejl. Variantu s „a“ dlouho používali v České televizi, zatímco komentátoři na Nově, která motocyklové závody mistrovství světa vysílá, zase tu s „e“. Takže co je správně? „Komentátorům bych poradil, ať to vyslovují s písmenem „e“. Ale nehrotil bych to, protože já sám mám v hubě někdy „a“ a někdy „e“. Pokud tedy někdo úplně nekomolí mé příjmení, je mi to šumák. Sám totiž občas používám obě verze.“ |
Nedávno Karel Abraham říkal, že teď o angažmá jezdců rozhoduje hlavně politika. Že víc než výsledky je důležité, kdo je z jaké země, kolik přinese peněz.
A má pravdu. Mě to štve, protože jsem se snažil vždycky místo získat svými výsledky. Jenže teď má každý tým Moto3 svou motoškolu, mají juniorské týmy ve španělském mistráku CEV, takže pokud nestoupáte v jejich hierarchii úplně odspodu, nemáte šanci se do mistrovství světa vůbec dostat. Je tu akademie Valentina Rossiho V46, která do mnoha týmů nasazuje své jezdce. K tomu je obrovský přetlak od Hondy, která se snaží mít v šampionátu co nejvíc asijských jezdců – Thajců, Japonců, Malajců. Klukům, kteří jsou rychlejší a talentovanější, se zavírají dveře. Záleží jen na tom, jaký máte pas.
Sám jste od týmů, sponzorů slyšel, že Česko není atraktivní trh?
Mockrát! Česko je malá země, máme 10 milionů lidí a je obrovský úspěch, že máme v mistrovství tak dlouho dva tři jezdce. Podívejte se na Němce. Mají Öttla v Moto3, Schröttera v Moto2 a Bradl jel v MotoGP na divokou kartu. Pro českého fanouška je to lepší, než se zdá.
Nepřijde tvrdá realita, až skončíte vy a Karel Abraham?
Ano. Posledních deset let se u nás hodně kašlalo na výchovu talentů. Zanedbalo se to, až poslední půlrok se to zvedá. Snad se někdo objeví, ale i tak nezmizí mezera pěti deseti let, kdy se nic nedělo. Za nás byly silné minibiky, závody supermoto. To frčelo, zatímco dnes se vůbec nejezdí. Pořádalo se u nás mistrovství Evropy minibiků, dnes nemáme nic. Takže kde by kdo vyrůstal?
I proto má Lukáš Pešek motoškolu. Učí i Karel Abraham. Snažíte se i vy předávat zkušenosti?
Znám se dobře s Filipem Salačem, během každého závodního víkendu jsme spolu (startuje v šampionátu Rookies Cup). Jsme kamarádi, podporuji ho a jsem pro něj určitým vzorem. Je strašně šťastný, že dostal divokou kartu pro Brno (pojede v Moto3), a už vymýšlí různé plány a strategie. A já mu zkusím o víkendu pomoct, soupeřit v tak malé zemi proti sobě nemá smysl.
Pomoct si lze v kvalifikaci?
Ano. Může mi udělat vzduchový pytel, abych si na dlouhé rovince o dvě desetiny polepšil a v následném rychlém kole se za mnou může vézt. Chtěli bychom, aby nás v Brně oba najednou zabíraly obrazovky.
Tak si pomáhají Španělé i Italové.
Ano. A dělají to napříč týmy, protože v týmu vždy platí, že musíte porazit kolegu, abyste byl lepší. To je věc, kterou nechápu. S Bezzecchim bychom byli skvělí týmoví parťáci a mohli bychom si pomáhat... Jenže je to jinak, a tak si pomáhají jezdci z Rossiho akademie, Japonci, Španělé a je těžké se vůbec mezi ně vklínit. Když se v kvalifikaci dostanete za ně, zpomalí, abyste neměl šanci.
Zároveň jste ale po deseti letech v Moto3 ten největší mazák.
Zkušenosti se snažím uplatňovat. Ale musím ještě víc zapracovat na kvalifikacích. Já umím být neskutečně stabilní v závodě, mám dobrý rytmus, zajíždím stálé časy. Proto jsem dobrý v závodech, ale v kvalifikacích je mezera. Nepomáhá mi týmový kolega, tak musím rychlé časy zajíždět sám jako třeba Jorge Martín (lídr třídy Moto3).
V čem je vaše síla? Ve fyzičce?
Ano. Mám neskutečný fyzický základ. To mi pomáhá, protože když nejste silný fyzicky, nemůžete být ani psychicky. Dojedu závod a cítím se tak, že bych mohl jet další. To svědčí o tom, že hlava funguje, že je dobře okysličená a tělo je připravené. Dokážu držet koncentraci každou desetinu vteřiny, což bylo vidět i na tom mém slavném výskoku v letošním Le Mans.
Baví vás trénovat?
Mě to naplňuje. Někdo si nedokáže představit den bez kafe, jiný bez škopku piva, já bez tréninku. Baví mě dát si do těla, a až jednou skončím, klidně bych byl trenér.
Kde je vám nejlépe?
Nejvíc se dokážu zničit na jetsurfu (surf s motorem). Málokdo si umí představit, jak je to náročné. Musíte pořád balancovat, což strašně vyšťavuje a člověk je z toho rozbitý. Lidi, když se to učí, dokážou jezdit maximálně pět deset minut.
Zato vy jste v něm mistr světa. Je něco, co byste ještě chtěl zkusit?
Na vodě jsem, na zemi taky, takže bych chtěl do vzduchu. Líbí se mi padáky, skočit z nějaké hory. Proletět se v rogalu, vrtulníku.
Že létat umíte, ukázal i nezapomenutelný skok v Le Mans. Na účtu MotoGP ho vidělo 20 milionů lidí, pomohlo vám to nějak?
Mraky lidí si myslí, kolik jsem nevydělal na lajcích z YouTube. Ale nemám z toho ani halíř, jen mi přibyli sledující na Facebooku a Instagramu. Více jsem vstoupil do povědomí. Ale že bych zaujal manažery? Ti jezdce sledují v průběhu celého roku. Vidí každý trénink, chování v padoku, takže nerozhoduje jeden skok či zázračný výsledek.
Teď přichází domácí závod v Brně, kde jste z osmi startů byl šestkrát v desítce. A k tomu tvrdíte, že máte nejrychlejší motorku v historii.
Ano, ale beru to jako každý jiný závod. Chci si ho užít, setkat se v zákulisí s co nejvíc fanoušky. Nedávám si cíl, protože když si ho dáte, máte to v hlavě a děláte chyby. Ale slibuji, že odvedu maximum.
Už máte pro tým – jak bývá zvykem u domácích jezdců – nachystaný program pro mechaniky?
Mám pro ně malé dárky. Ve středu večer je zvu na jetsurfy. Bude tam i Cal Crutchlow (jezdec MotoGP), kterého to neskutečně chytlo. Je to týden, co jsem byl v Chorvatsku, a vedle nás zase na jetsurfech řádil Valentino Rossi. Není divu, jezdce z mistrovství světa to baví, protože jste na pláži s fajn lidmi, jetsurf má motor, vrčí a jede se rychle. A my všichni rychlost milujeme.
Stihli jste si s Rossim něco říct?
On má kolem sebe hromadu lidí a je těžké se s ním bavit pět minut v kuse. Řeknete: Ahoj, Vale, jak se máš?‘ A tím rozhovor končí.
Neptal se vás na rady?
Ano, zajímal se. Ale aby mi on dal nějaké rady, tak to bohužel nehrozí.
