Historie Tour je nejen příběhem legend a velikánů. Stovky lidí a lidiček, podobných Deloffremu, pomáhaly vytvářet tu podivuhodnou barvitou mozaiku. Třeba Alfred Le Bars. Roku 1907 šlape z Morlaix 500 kilometrů na svém jediném kole na start Tour. Ale už na 4. kilometru 1. etapy padá a kolo ničí. Půjčí si však jiné, 20kilové od přihlížejícího diváka – a celou Tour dokončí!
Osmnáctiletý Ali Neffati, první Tunisan v pelotonu, startuje v ročníku 1913 v čepici. Své první kolo dostal až večer před závodem! Při nejteplejší etapě se ho ředitel závodu Desgrange ptá: "Není ti v tom moc velké vedro, chlapče?"
100 ročníků TourPřed zahájením 100. ročníku Tour de France vám přinášíme příběhy z historie legendárního závodu, jak je zachycuje kniha redaktora MF DNES Tomáše Macka, ale i některé detaily, které se do knihy nevešly. Čtvrtek 20.6.: Kominík (a podvodník?) Maurice Garin Dnes: Křížová cesta na Tour |
"Kdepak, je to lepší, než aby mi byla zima."
V oněch letech heroických činů i kuriózních nehod si "pravěk" Tour žádal celé muže. Přesto i na ně toho bylo občas moc. Napoleon Paoli přistál roku 1920 po srážce s oslem na jeho zádech, zvíře zpanikařilo a kilometr s ním utíkalo. Vrátil se a jel dál, když mu spadl na záda kus skály. Dojel na Tourmalet, vzdal a v chýši usnul.
Lucien Petit-Breton musel roku 1911 odstoupit po srážce s opilým námořníkem a další rok po kolizi s-tvrdohlavou krávou. Robert Grassin zlomil na Tour 1922 vidlici na 40. z 364 kilometrů etapy do Cherbourgu. Tři hodiny ji marně opravoval, než si půjčil náhradní kolo. Dle pravidel však v takovém případě musel zničené kolo dopravit do cíle a ukázat komisařům. Přivezl ho tam na zádech. Ráno znechuceně odstoupil a už nikdy Tour nejel.
"Francouzi jsou změkčilí, Tour musí být morální křížová cesta," vyhlásil její šéf Desgrange. Povolil jen jeden převod, zakázal jakoukoli pomoc od spolujezdců, mechaniků či diváků. I proto je historie Tour plná tolika obdivuhodných činů. Jako v podání Leona Scieura, vedoucího muže ročníku 1921.
V předposlední etapě láme na výpletu předního kola 11 paprsků. Dostává náhradní, ale kvůli pravidlům veze i on rozhodčím do cíle ukázat nepoužitelný díl. Se zdevastovaným kolem na zádech šlape 300 kilometrů. Na rozdíl od Grassina druhého dne neodstoupí. Naopak, stává se šampionem Tour.
Mnohem později, už coby distributor uhlí a plynu, líčí: "Jizvy a otisk kola jsem pak měl na zádech dalších 15 let."
