Nejúspěšnější grandslamová šampionka všech dob proti dost možná marketingově nejzdatnější tenistce vůbec. Pondělí, třetí duel na centrkurtu Phillipa Chatriera: 4. kolo Serena Williamsová vs. Maria Šarapovová.
„Tohle jsou dvě největší hvězdy ženského tenisu. Pro turnaje a média jsou top,“ hodnotí třeba Karolína Plíšková.
Jistě se dá dodat i další, méně lichotivá charakteristika: vracející se máma proti usvědčené dopingové provinilkyni.
Tyto dvě zásadní události jejich životů zapříčinily, že se naposledy utkaly ve čtvrtfinále Australian Open 2016. Mimochodem, vyhrála Serena - tak jako předchozích 17 zápasů (celková bilance zní 19:2).
„Už je to nějaký pátek. Stalo se nám toho oběma hodně. Hodně rozdílného,“ řekla blonďatá Ruska.
Její americká rivalka hodlá naplnit kampaň z pařížských ulic - s heslem „Královna je zpět“. Její komiksový outfit se stal v den Serenina grandslamového comebacku zprávou nad ostatní. Akcentuje roli sportovkyně-matky, jako když na poslední tiskové konferenci prosila, zda to tentokráte může jít rychleji, neboť si ji malá Olympia žádá (mimochodem, její dcera už má účet na Twitteru).
Tenisově by se naopak nabízelo, aby na černém oděvu měla velký bílý otazník; těžko říci, co od ní čekat. Zda jí (ne)dojde fyzička, nebo se naopak bude zlepšovat.
„Abych byla upřímná, favoritkou bude ona,“ zasmála se Serena v klidu. „Vždyť víte, že už chvíli zase hraje, déle než rok. To já teprve začínám. Uvidíme, kam to dotáhnu.“
Pokud si dělá alibi, tak jen částečně. Obě sestry Plíškovy - Kristýna podlehla Williamsové a Karolína poté Šarapovové - zdůrazňovaly, že ony dvě dokážou vítězit „na jméno“. Tak, že se soupeřky leknou: ať už rozvášněného publika, výrazu na druhé straně kurtu nebo třeba prostě šance na výhru.
Serena právě tuto schopnost v Paříži prodává na maximum, Šarapovová už přidává mnohem více umu. Proti Plíškové hrála skvěle (byť jí to Češka usnadnila). „Tohle je jeden z jejích oblíbených povrchů. Vždycky se jí tady dařilo,“ říká Serena.
Serena W. vs. Šarapovovásledujte duel online |
Spíš ale nějaký vtipálek stihne přes noc přebarvit pařížskou antuku namodro, než aby se majitelka 23 titulů z grandslamu vzdávala. Třeba i proto se o Šarapovovou otřela: nikoli tenisově, ale literárně. Vždyť Ruska ve své nedávné biografii Nezastavitelná barvitě líčila, jak Serena po porážce v jejich wimbledonském finále 2004 plakala tak, že vydávala „hrdelní vzlyky“.
„Podle toho, co jsem četla nebo slyšela, je tahle knížka ze sta procent drbárna. Což je dost zklamání. I vzhledem k tomu, jak často se tam píše o mně,“ pronesla Serena v Paříži. „A vůbec, nebylo by senzačnější, kdybych po takové prohře nebrečela? Ale jinak proti Marii nemám nic. Žádné negativní pocity.“
Současný ženský tenis je napínavý množstvím překvapení a kupou hráček, jež umějí srazit z vrcholu bohyně předchozích grandslamů. Jenže asi u žádné z nich si nelze představit, že by jedna barvitě rozebírala ukázky ze životopisu druhé - a patřilo by to nikoli do bulváru, ale do napětí předzápasového dění.
Bojovnice jsou zpět. A jejich klání také - se vším všudy. Proto platí, co říká americká čtvrtfinalistka Madison Keysová: „Nejsem jen hráčka, ale i velká tenisová fanynka. A tak to s tímhle zápasem mám jako všichni ostatní. Strašně se těším.“
