V posledních letech skoro pořád vyhráváte. Nebylo vám divně, když jste usiloval jen o bronz?
Bylo to zvláštní, ale já jsem to tušil. Když jsem měl před dvěma týdny chřipku a ležel s devětatřicítkami, došlo mi, že asi nevyhraju. Téhle medaile si hodně cením právě proto, že jsem ji musel hodně vybojovat.
Ještě ve středu jste ale mluvil o tom, že máte na boj o zlato...
Ve středu jsem měl nejdůležitější trénink před závodem a běhal jsem špatně. Dvě hodiny jsme se s trenérem bavili, jestli do Birminghamu vůbec pojedu. Jenže pořád to bylo lepší než v pondělí. Říkal jsem si, že to každým dnem bude lepší. A bylo, naštěstí.
Ztráty titulu vám není líto?
Mrzí mě to proto, že jsem na podzim hodně trénoval a myslel na světový rekord. Chtěl jsem letos udělat 6500 bodů. Díky tomu jsem ale po chřipce měl aspoň nějakou formu. A nakonec jsem rád, že jsem taky poznal porážku. Doufám ale, že to bylo na další rok a půl naposledy.
Jenže se zdá, že vám rostou soupeři. Nemáte z nich obavy?
Ne. Vždycky se tam někdo může najít. Ale když budu zdravý, věřím, že to bude dobré. Když bude zdravý Tomáš Dvořák a dobře se připraví, bude to boj. Ale boj na rozhraní 8800-9000 bodů. A to je boj o prvenství, jestli už ne o první místo.
Věříte, že se Dvořák vrátí v dřívější formě?
Zas tak starý není. Je mu třicet a Nool si předloni udělal v jedenatřiceti úžasný osobák.
Jiného konkurenta nevidíte?
Nevěřím, že Nool, Lobodin a Pappas udělají 8800 bodů. Jediný člověk, který by mohl vyletět, je Brit Macey. Je trochu psycho a může se připravit na jeden závod. Pak záleží na tom, abych já byl ve formě a byl schopen s ním bojovat.
Pokusíte se v létě o vylepšení svého světového rekordu v desetiboji?
Připravím se spíš na to, abych vydržel celou sezonu a byl v nejlepší formě na mistrovství světa a příští rok na olympiádě. Proti zranění neuděláte nic, ale věřím, že jsem si to vybral.
