Velcí herci milují nasvícená jeviště. I velcí sportovci. Takoví, jakým by jednou chtěl být i tenhle vytáhlý mladík. „Ve dne jsem letos sehrál snad jenom dva zápasy,“ usmíval se. „Večerní zápasy miluju, taky zbožňuju tenis tady na Floridě. S výkonem jsem super spokojený.“
Bez specifik pandemického žebříčku by syn grandslamového šampiona Petra Kordy byl ještě daleko výš než na současné 87. pozici. Ale už samotný vpád do stovky je v těchto časech unikát. Reflektuje Kordovy vítězné časy, které si v 1. kole Miami Open prodloužil demolicí Albota z Moldavska, ten uhrál pouhé tři gamy.
Jeho otec s oblibou opakuje, že sklízíte to, co zasejete. A Korda junior připravil půdu pro úspěch skvěle. Letos už vyhrál challenger ve francouzském Quimperu, na turnaji v Delray Beach padl ve finále.
 |
I díky radám slavného táty. To on mu doporučil, ať vynechá Australian Open, kde ho může povinná karanténa vyhodit z rytmu: „Sedli jsme si s týmem a shodli se, že tím nejlepším pro můj další rozvoj bude nastoupit v Delray Beach a pak odletět do Evropy na několik challengerů.“
Kordův vstup do Top 100 je unikát i z jiného pohledu – jak připomněl web ATP, od roku 1973 se našlo jen šest dvojic otců a synů, kteří by shodně došli do stovky.
Čas pozvednout číši. Korda o výchově hvězd, pražském depu i vztahu s Agassim |
„Moje cesta byla o něco delší než u zbytku kluků. Ale já budu vždycky preferovat vlastní přístup,“ řekl Korda. „Díky tomu, co mám za sebou, si věcí víc vážím. Věděl jsem, že na to mám tenisově, ale bylo potřeba dostat moje tělo do správného stavu a obklopit se správnými lidmi. Na challengerech je to těžké a musel jsem tam svést hodně mentálních bitev. To mi velmi pomohlo.“
Už loni na Roland Garros naznačil, že mimořádné tenisové geny rozkvétají do výsledků. Z mladíka je chlap. Zesílil, nabral svaly. Se soupeři se nemaže – kanár na tak silně obsazené akci je aktuální důkazem.
Kordův sportovní fištrón ostatně už letos museli ocenit daleko zvučnější sokové, při odskoku do Evropy zdolal někdejšího grandslamového šampiona Marina Čiliče nebo slavného Francouze Tsongu.
„Hrát proti němu bylo něco, vždyť já na něj koukám celý život,“ rozplýval se Korda po triumfu v Montpellier. „Je pro mě čest moci nastupovat s takovými hráči. Snad mu vydrží zdraví a ještě u tenisu zůstane, protože je to skvělý showman a úžasný člověk.“
Jakožto dvacetiletý podobná slova pronáší pravidelně. Korda náleží k nové, dravé generaci, touží zpřeházet pořádky. V Miami ho příště čeká světová sedmnáctka Fabio Fognini. „Těším se, sledoval jsem ho už jako kluk,“ zaznělo od něj jako ozvěna. „Bude to zábavný zápas!“
I vítězný? Našlápnuto má dobře.
