Je jí teprve 17 let, přesto se rozhodla opustit svůj domov a z Písku zamířit za lepší házenkářskou štací do Mostu. A i přes své mládí by nová posila Černých andělů Sára Kovářová měla v kádru úřadujících českých šampionek plnit vůdčí roli. Z Písku totiž přichází s cenou pro nejužitečnější českou hráčku interligy a jako druhá nejlepší střelkyně soutěže!
„Začíná mi tady nový život. Bylo to těžké rozhodnutí, ale jsem ráda, že jsem do toho šla,“ říká talentovaná spojka.
Už si začínáte zvykat na svou novou roli v Mostě?
Ze začátku jsem byla nervózní, ale pomalu se do toho dostávám. Je to úplně něco jiného, než když jsem hrála v Písku. Je to o úplně jiném přístupuik tréninku, jdeme do sebe fakt tvrdě. Jiná rychlost, dynamika, všechno. Ale hrozně mě to baví a určitě posouvá. Cítím, že nabírám rychlost. V Písku nás bylo málo spojek, byla jsem zvyklá, že jsem hrála třeba 60 minut v kuse. Tady dostávám sice trochu menší čas, ale zase získávám tu potřebnou rychlost.
Počítáte s tím, že tady na vás bude větší tlak?
Určitě ano, ale já se spíš těším na tu atmosféru, až začnou ligové zápasy, pohár. Na nás nechodilo tolik lidí, když jsme nehrály play-off, tady se na ty fanoušky těším opravdu hodně.
Co jste té atmosféře v Mostě říkala, když jste sem jezdila jako soupeřka?
Naposledy, když tady Písek hrál, tak jsem zrovna chyběla, ale jinak vím, že to je tady skvělé. Hrozně se mi to líbilo a chtěla jsem si to zažít. Miluju, když chodí hodně fanoušků. Je to úplně něco jiného, to jsme v Písku neměly.
Jak těžké bylo rozhodnout se v sedmnácti letech odejít z Písku do Mostu?
Není to zrovna za rohem, ale snažím se domů jezdit co nejvíc. Samozřejmě, ne vždy to jde, máme hodně zápasů, příprava je náročná. Ale snažím se jezdit za přítelem a za rodinou, jak to jen jde. Jsou to dvě hodiny cesty. Přítel s tím počítal, že může nastat varianta, že někam odejdu, musel se s tím smířit. Já hraju profesionálně házenou, on jen futsal pro zábavu, tak jsme se tak dohodli. Stěhovat se sem nebude, to vůbec neřešíme. Brzy mi začne škola, bude to všechno ještě těžší. Budu přestupovat na sportovní gymnázium sem do Mostu, dojíždět do Písku by nešlo. Ale i tak se budu snažit jezdit domů co nejvíc.
Berete svůj přestup do Mostu jako nezbytnost pro váš další rozvoj?
Určitě. A jak máme pořád tréninky a zápasy, tak ani nemám čas myslet na to, že jsem pak třeba sama doma. Ráda si odpočinu. Mám velkou rodinu a vím, že za mnou určitě budou jezdit na každý zápas.
Přicházíte jako nejužitečnější česká hráčka interligy. Nemáte obavy z velkých očekávání?
Já už si to tak neberu. Když jednou za zápas nedám šanci, tak prostě nedám. Musím to zkoušet dál. Ze začátku jsem nervózní trochu byla, ale teď už ne. Hrajeme tady jedna za druhou, prostě makáme, je tu skvělý kolektiv.
Jak na vás působí kouč Peter Dávid?
Je skvělý, má super tréninky. Namakáme to na tréninku a pak se to ukáže v zápase. Je to úžasné.
Jaké cíle si dáváte pro letošní sezonu v Mostě?
Chceme získat domácí titul a udržet se co nejdéle v evropském poháru. Na to se hodně těším, doufám, že půjdeme co nejdál. Sice máme Bělorusky, takže to bude hodně těžké. Mohly jsme dostat někoho trochu horšího, ony jsou fakt dobré, tak uvidíme. Ale budeme se snažit, určitě na ně máme. Důležité je, že s nimi hrajeme dvakrát doma, to je velká výhoda, že nemusíme nikam létat.
A co vy osobně, čeho chcete v Mostě dosáhnout?
Samozřejmě bych se ráda prosadila do sestavyaudržela se v ní. A věřím, že by mi to mohlo pomoct i do národního týmu. Zatím nastupuji za juniorky, tak uvidíme.
