V letošní sezoně jezdí za NOVIS Team kromě Sáblíkové třeba i devatenáctiletá Nikola Zdráhalová nebo ještě o dva roky mladší Natálie Kerschbaummayr. Obě se od své zkušenější kolegyně mají co učit, vzhlíží k ní.
„Je to můj vzor, na tréninku si toho od ní můžu hodně vzít. Když potřebuju, tak jede přede mnou nebo za mnou a říká mi, co dělám špatně, co zlepšit a podobně,“ popisuje Zdráhalová, jak jí osobně česká šampionka pomáhá.
Rodačka z Nového Města na Moravě se svým mladším kolegyním snaží předat vše, co se za těch 17 let s Petrem Novákem naučila. „A někdy i to špatné, co se týče mých nálad,“ zasměje se.
„Ale snad si berou hlavně to dobré. Sledují mě a snaží se pochytat vše, co jim může pomoci. Když sama vidím, že bych něco dělala jinak, tak to řeknu. Ale nejsem trenér, takže technické věci nechávám na něm. Nerada bych mu do toho kecala,“ přiznává.
Pro osmašedesátiletého trenéra je to nedocenitelná výpomoc. Vždyť kdo jiný by měl mladé holky vést, než právě Sáblíková. „Když někdo začne něco flákat, tak ho sprdne,“ říká Novák. „Možná i proto někteří lidé skončili, protože jim to dává sežrat. Ví, za jakých podmínek musela začínat a za jakých teď začínají oni – spí s Martinou na pokoji, jí stejné jídlo, mají stejné zázemí. Martina neměla nic a dokázala to.“
Ale v týmu nevládne žádná atmosféra strachu. „Spíš se snaží všechno vysvětlit,“ upřesňuje Zdráhalová.
A takové rady olympijské vítězky jsou nedocenitelné a podle Sáblíkové si je berou všechny mladé kolegyně k srdci. Na druhou stranu, pokud je informací moc, i na nich jde vidět, že jsou otrávené.
„Ale na druhý den člověk vidí, že se to snaží realizovat. Je pro ně asi i těžké být po mém boku. Vidí, co dělám a hrozně rády by to chtěly dělat hned teď stejně,“ je si těžké situace vědoma osmadvacetiletá rychlobruslařka.
Odkoukat od Sáblíkové můžou kromě tréninku i disciplínu. Tam vládne ruka Petra Nováka.„Místo kina nebo divadla musí relaxovat. Sportovec musí jít na každý trénink stoprocentně připravený, aby mohl konkurovat světu,“ ví Novák.
Zatímco on plní roli tvrdého trenéra, Sáblíková je zase tím tmelícím lidským prvkem. „Když holky přišly do týmu, bylo to jiné než teď. Už máme docela kamarádský vztah,“ líčila.
Někdy ji dokonce teenagerku dokážou rozesmát, ale vždycky záleží na momentálním rozpoložení. „Pokud mám zrovna náladu hromy blesky, říkám si: Ježíš, co to zase dělají? Nejradši bych je kvůli tomu zmlátila - v uvozovkách. Nikdy bych jim samozřejmě nic neudělala, ale v tu chvíli si říkám panebože, jak se tomu můžou smát. A za dvacet minut se směju úplně stejným blbostem,“ přiznává čerstvá vícebojařská mistryně světa.
Všechno se mění s přibližujícím se závodem, to pak na Sáblíkovou nesmí nikdo mluvit. „Když něco potřebuje, tak si řekne,“ ví už Zdráhalová. O nějakém velkém povzbuzování nemůže být řeč. „Snažím se být co nejvíc s Martinou a povzbuzovat ji během závodů, ale někdy mi řekne, že tomu vůbec nerozumím. To pak jde těžko,“ směje se.
„Ale já jsem ráda, že i když jsem nervózní, tak se jejich nálada nemění a snaží se ji udržet pozitivní,“ doplňuje šampionka.