Byl jste před pětkou nervózní?
Věřil jsem, že vyhraje. Věřil!
Ale tvrdil jste, že ráno před závodem vypadala Martina všelijak.
Jo, ona byla nervozní. Ještě po Karolínině tisícovce jsem proto jel do hotelu, abych si ověřil, v jakém stavu Martina je. A to už byla v pohodě, připravená vyhrát. Nepřijímala vůbec to, že by náhodou byla druhá.
A vyhrála největším rozdílem za svoji kariéru.
Ireen prohlásila, že tu získá pět zlatých a to Martinu trochu vytočilo, takže si řekla: Tohle je moje distance, jen moje - a na té jsem už dlouho neprohrála. Takže jela tak disciplinovaně, že jsem ji tak jet dlouho neviděl. V podstatě od začátku vedla.
Je to před olympiádou i psychologicky důležité?
Myslím že ano, protože je vidět, že na zdejším ledě Martina umí jezdit. Šlo o důležité otestování dráhy. Led je tu trochu jiný a musíte se na něm naučit závodit. A Martina to zvládla bravurně.
Martina Sáblíková jásá po zisku zlaté medaile
Karolína Erbanová na MS v Soči.
Co jste na ní během závodu křičel?
Jen jsem ji informoval, kolik jede, jaký má náskok a na jaký čas jede. Ze začátku jsem na ní křičel, aby jela technicky. Speciálně jsem ji naváděl, aby jela hlavou a technicky.
Zařval jste na ni v závěru jízdy, že to bude zlato?
Ne, to jsem si nedovolil. To si nemohu dovolit, dokud neprojede cílem. Praskne brusle, stane se cokoliv. Takhle pokoušet osud nechci. Dokonce když hlasatelka během jízdy prohlásila, že si Martina jede pro zlato, tak jsem říkal: Nepředbíhej.
V sobotu jste té radosti zažil víc. I Karolina Erbanová vás musela 5. místem na tisícovce potěšit, ne?
Jela výborně. Ale po páteční patnáctistovce jsem čekal, že pojede dobře. Skoro si říkám, že to páté místo je lepší než kdyby byla čtvrtá, to by nás asi mrzelo víc.
Doufal jste, že by mohla bojovat i o medaili?
Po tom, jak rychle rozjela prvních 200 metrů, jsem si řekl: Mohla by to být i medaile. Ale nebyla. Ale nemůžu jí nic vytknout. Ty dvě chybějící desetiny by nás sice mohly mrzet, ale počkejme si, co předvede na olympiádě. Myslím, že se máme na co těšit.
