Jak jste reagovala, když jste viděla čas mladé Nizozemky?
Zrovna jsem se vrátila z rozklusání a koukla jsem na dráhu, kolik jela Achtereekte - a protočily se mi panenky.
Znervózněla jste?
Jo. S Petrem (trenérem Novákem) jsme potom domluvili taktiku rozjet závod tak, abych držela až do konce kola pod 33 vteřin. Což se nakonec povedlo. Ale bylo to hrozně těžké.
Drama až do posledních metrů?
Já poslouchala Petra, jak mi hlásil časy na kola a ani jednou mi nezakřičel, že mám kolo nad 33. Tak jsem si říkala: Snad by to mohlo dopadnout. Petr zůstával v klidu, snažila jsem se ho tedy napodobit.
Jistá jste si byla kdy?
Až po projetí cílem. I v posledním kole se mohlo stát cokoliv. (Novák: Vždyť já na tebe už předtím křičel: Jedeš si pro to zlato. A tleskal jsem ti.) Jasně, já vím, ale až po projetí cílem jsem si to mohla naplno užívat.
Po vás ještě startovaly v posledním páru Pechsteinová a Voorhuisová. V průběhu jejich jízdy jste se už o zlato nebála?
Pechi jezdila ze začátku kola pod 33. Říkala jsem si: Bude to ještě zajímavé. Ale moc jsem je nesledovala. Po své jízdě jsem totiž zjistila, že jsem si přefikla prst, byla jsem celá od krve. Blondinová, co jela v páru se mnou, ho měla přefiklý taky, z nás obou tekla při závodě krev. Tak nám je potom zafačovali. Pechi jsem začala sledovat zase až po dvou kilometrech, měla tehdy ztrátu 1,4 vteřiny. Jenže potom už jezdila kola přes 33, proto jsem si pomyslela: Asi to pro mě dobře dopadne.
Martina Sáblíková (uprostřed) se stříbrnou Nizozemkou Carlijn Achtereekteovou (vlevo) a německou veteránkou Claudií Pechsteinovou, která získala bronz.
Kdy jste se předtím řízla?
O brusli, když jsem si ji před startem otírala. A stejně tak Blondinová.
Trenér tvrdí, že máte nejlepší formu od roku 2007. Souhlasíte?
Pokud to říká kouč, je to asi pravda.
V poledne před pětkou jste na tréninku přímo zářila a rozdávala úsměvy.
Kdo by je po včerejších třech kilometrech nerozdával. Věděla jsem, že to zlato z trojky mi už nikdo nevezme. Před pětkou mi pak i Petr připomínal: Jedno zlato už máš. Jenže já chtěla zkusit zabojovat i o to druhé. Když jsem viděla ten čas 6:54, věděla jsem, že to nebude vůbec jednoduché. Ale Petr mě uklidňoval: V Soči jsi jela taky nejdřív trojku za 4:02 a pak jsi z toho zajela pětku za 6:51, je to hratelné.
Jak jste se vypořádávala s vědomím, že jste pro všechny jednoznačně největší favoritkou?
Dost těžce. Navíc Carlijn nejela ve čtvrtek trojku. Vůbec jsem nevěděla, co od toho očekávat. Ale mé nohy byly dneska naprosto v pořádku. Musím poděkovat Tomáši Rakovi, který mě ve čtvrtek večer 45 minut masíroval a dneska mi ještě po tréninku probíral lýtka, měla jsem tam nějaké boule. Patří mu obrovský dík, protože ty nohy mě dneska poslouchaly.
Spadlo z vás teď definitivně napětí?
Musím říct, že jo. Odpoledne před pětkou to bylo na pokoji nejhorší, zvlášť když byl start tak pozdě večer. I když jsem po obědě chvíli spala, čekat celý den na závod je na bednu. Psala jsem bráchovi, že se bojím, ten mi psal zpátky smsky a říkal, že to zvládnu. Je bezvadný mít kolem sebe lidi, kteří vám pomohou. Na bráchu se můžu kdykoliv spolehnout.
Z mistrovství světa jste chtěla dvě medaile. Nyní máte splněno a protože jsou obě zlaté, tak i překročeno. Co bude dál?
Já jsem naprosto spokojená, zbytek šampionátu si chci užít. Uvidíme, jak to dopadne. Teď už nemám co ztratit.
Platí, že se chystáte v neděli na 1500 metrů i hromadný start?
Zatím ano. Vzhledem k tomu, že je mezitím den volna, tak mě asi Petr z ničeho odhlašovat nebude.
Je to dnes pro české rychlobruslení nejpamátnější den v historii mistrovství světa, tým slaví zlato a bronz. I tak to vnímáte?
Bylo to celé skvělé. Koukala jsem předtím na Káju, jak jela kilák, i když jen z televize. Výborně rozběhla, šla do toho naplno, a vyplatilo se jí to, má bronz. Byla jsem i za ni hrozně ráda. Potkala jsem se s ní, když jsem se potom šla rozklusávat, a musím říct, že jsem měla slzy v očích, protože ona byla tak šťastná a já taky. Závodíme tady z Česka my dvě plus Niki Zdráhalová a máme tři medaile. To je pecka.
Po závodě na 5000 metrů žen Česko dokonce na chvíli vévodilo medailovému pořadí zemí na šampionátu, před domácím Nizozemskem.
To je taky úžasné. Ono se to zase brzy změní. Ale je to pěkné. Jsme asi bruslařská velmoc.
Budete už dnes spát klidně?
Nebudu. (rozesměje se)
Ale v sobotu nestartujete...
Já se musím zeptat kouče, jakto bude s tréninkem. (obrací se k Novákovi) Zítra jdu na led nebo bude pauza?
Novák: Sedneme si ke sklenici vína a probereme to.
Sáblíková: Jo, to je dobrý plán. Asi budu v sobotu trénovat na kole nebo se půjdu proběhnout. Dneska si dám večer jednu dvě skleničky a bude mi to na oslavu naprosto stačit.
