Její důvod, který uvedla, zní: vztahy s reprezentačním koučem Petrem Novákem. „Nejsem už nadále připravená být obětí jeho manipulativního, ponižujícího a útočného chování,“ napsala Erbanová.
Co se během těch šesti měsíců tak dramatického odehrálo, že najednou zcela změnila plány?
Rozpadl se nizozemský profesionální tým, kde trénovala. Začala se připravovat s polskými reprezentanty. A pohoršila ji Novákova vyjádření k její osobě v deníku Právo.
Ten článek měl být údajně spouštěčem, který ji (po desetidenním přemýšlení) dovedl k radikálnímu prohlášení.
Novákovi svůj úmysl skončit nesdělila. V pondělí zaslala mail na Český olympijský výbor a do ČTK, později své prohlášení o konci kariéry umístila na Facebook. „Dozvěděl jsem se o tom po telefonu od známých. Velmi mě to překvapilo,“ řekl Novák.
I tato situace ukazuje, co bylo největším problémem profesního vztahu reprezentačního kouče a druhé nejlepší české rychlobruslařky.
Komunikace.
Přesněji řečeno: dlouhá léta váznoucí, místy až nulová komunikace.
Pokud se chceme dostat ke zrodu tohoto problému, musíme se nyní vrátit až do roku 2014.
Bývalá hokejistka Erbanová se předtím pod Novákem stala šestinásobnou juniorskou mistryní světa a závodnicí světové Top 10 mezi ženami. Po hrách v Soči 2014 se však rozhodla k odchodu z jeho tréninkové skupiny do Nizozemska.
„Šla jsem tam, protože specializovaný sprinterský trénink se v Česku nedělal,“ vysvětlovala. Cítila se být ryzí sprinterkou, ne univerzálkou a už vůbec ne vytrvalkyní. Její krok stranou byl odůvodnitelný, chtěla vyzkoušet jiné prostředí.
NEŽ SE ROZEŠLI. Rok 2014, Karolína Erbanová a Petr Novák.
Kouč však tehdy odchod dívky, které se věnoval od jejích rychlobruslařských začátků, velmi těžce snášel a dával to najevo.
„Můj odchod vyvolal silnou negativní reakci Petra Nováka i Českého svazu rychlobruslení,“ vyprávěla Erbanová. „Bohužel ta se přenesla do osobní roviny. Stala jsem se terčem série osobních útoků, byla jsem líčená jako zrádkyně a nevděčnice, které není česká cesta dost dobrá. Tento nepravdivý obraz mě trápil celé roky. Přitom já miluji svoji zemi.“
Novák namítá: „Nikdy a nikde jsem na ni neútočil.“
V následujících letech po rozchodu si nepadali do náručí, ale dokázali vedle sebe fungovat. Většinou tak, že spolu takřka nemluvili.
„Před závody jsem se jí mailem zeptal: Trénuješ? A ona mi napsala: Trénuju a jsem tam a tam. O ničem víc jsme se nebavili. Radši jsem za ní ani nechodil. Nechával jsem ji, ať se domlouvá s osobním koučem,“ řekl Novák.
Při vrcholných akcích nicméně stál u ledu a hlásil jí z pozice reprezentačního kouče během závodů mezičasy. Při trénincích, včetně těch na olympijském ledu, se Novákova skupina a Erbanová připravovaly odděleně.
Erbanová byla hrdá na všechny úspěchy, na něž během působení v Nizozemsku dosáhla, od evropského titulu ve sprinterském čtyřboji ke světovým bronzům, stupňům vítězů ve Světovém poháru až k památnému bronzu z Pchjongčchangu. Zároveň se i naučila, jak si sama shánět finance na drahou přípravu v nizozemském prostředí.
„Vybudovala jsem si svůj nový svět v posledních letech úplně sama a jsem na to pyšná. Byla jsem outsider a teď mám i olympijskou medaili,“ říkala v únoru v Koreji. „Ta cesta byla trnitá. Když jsem se na ni vydávala, nevěděla jsem, jak moc trnitá bude. Házela se mnou doleva, doprava, plazila jsem se po čtyřech.“
EUFORIE. Pchongčchang 2018 a olympijský bronz.
Razantně se zrychlila na pětistovce a na úkor toho zpomalovala na delších tratích. Na to Novák veřejně poukazoval. „Ale nikdy jsem neříkal, že nemá výkonnost,“ zdůraznil.
Poslední dějství jejich složitého vztahu začalo letos na jaře. „Profitýmy v Nizozemsku se rozpadly, což je tam po (olympijské) sezóně obvyklé, ale nevznikaly žádné nové, což obvyklé není. Sponzoři se přesunuli jinam a vleklá jednání se táhla až do května,“ popisovala.
Neexistoval už ani její tým AfterPay, kde předtím působila. Přičemž nový tým, s nímž se předběžně dohodla na spolupráci, nakonec nevznikl.
Zatímco nizozemské reprezentanty zaštítila za takové složité situace národní federace, Erbanová zůstala bezprizorní. Českou konkurentku, porážející na trati 500 metrů všechny nizozemské sprinterky, logicky nizozemský národní svaz podporovat nebude.
„Proto jsem se v květnu domluvila s polským týmem sprinterů a jeho koučem,“ konstatovala. Začala se připravovat pod Tuomasem Nieminenem, finským trenérem Poláků.
O změně napsala dopis na český svaz. Novák kritizoval, že jeho osobně o tom telefonicky ani neinformovala. „To nepovažuji za úplně korektní,“ řekl. „Její působení v Nizozemsku předtím mateřský klub i svaz odsouhlasily. Měla by si především uvědomit, že nejedná jen za sebe. Je reprezentantkou, která dostává i státní peníze, nemůže si přeci dělat co chce.“
Sekretář svazu Jindřich Pařík po konzultaci s Novákem v srpnu zaslal Erbanové dopis, v němž ji podle informací iDNES.cz mimo jiné žádal, aby předložila plán přípravy na dva měsíce, uvedla místa, kde bude trénovat, a informovala o trenérském i lékařském zajištění své nové skupiny. Z dopisu se navíc dozvěděla, že má absolvovat lékařské vyšetření u specialisty v Česku a že v září budou čeští rychlobruslaři (vůbec poprvé) podepisovat reprezentační smlouvy.
Jaké finanční podmínky by to pro ni znamenalo, je nejisté.
„Rozhodně to nebyl žádný nátlak. Čeho se lekla? Ten dopis byl v souladu s běžnými zvyklostmi,“ uvedl Novák. „Například sportovní prohlídku musí mít každý. Chtěli jsme, aby ji měla u stejného sportovního lékaře jako ostatní reprezentanti.“
REPREZENTAČNÍ KOUČ. Petr Novák
Ve smlouvě, která dodnes není zcela doladěna, měly být podle Nováka jasně stanovena práva i povinnosti reprezentantů, včetně financí.
Současně vyšel ve druhé polovině srpna v médiích i článek, jehož některé formulace označil reprezentační kouč za „špatně pochopené“.
„Petr Novák v něm zpochybnil úroveň polského týmu a kvality jeho trenéra. Také vyjádřil názor, že jsem pomalá. Dále dodal, že jsem o svém nástupu do tohoto týmu nedostatečně informovala,“ reagovala na článek písemně Erbanová a označila jej za „lživou podpásovku“.
Novák se ohradil: „Nemám nejmenší právo kritizovat polského trenéra. Netvrdil jsem ani, že Poláci výsledky nemají. Mají je, jen jim nevyšla olympiáda. Ani jsem nezakazoval Karolíně trénovat v Polsku. Řekl jsem jen: až čas ukáže, jestli udělala dobře.“
Jenže do očí ani do telefonu si to neřekli. Panoval stav míjení se.
Až přišel pondělní dopolední šok.
Jen oni dva znají veškeré nuance jejich profesního vztahu, do kterých nikdo další nevidí. Je velmi reálné, že právě tato dlouholetá nekomunikace - společně se záležitostmi, jakými je tok financí - přispěla k tomu, že některá vyřčená slova byla pochopena i jinak, než byla skutečně myšlena. A to platí oboustranně.
„Chtěla jsem dál šířit slávu své země,“ napsala Erbanová. „Abych to mohla dělat, mám dvě možnosti. Zaprvé: pokračovat tak jako doteď, to mi ale přijde lidsky nedobré. Zadruhé: stát se občanem jiné země a bruslit za ni, to mi ale nevyhovuje. Nechci ustupovat ze svých principů. Proto jsem zvolila poslední možnost, která se ještě nabízí: Přestanu se toho všeho účastnit.“
Na dotaz MF DNES potvrdila, že považuje oznámení o konci kariéry za definitivní. „Více se k tomu vyjadřovat nechci.“
Novák se svěřil: „Nechápu, proč řekla vše, co řekla a proč tak vybuchla. Ale nemám zapotřebí se teď s ní scházet.“
Český olympijský výbor nicméně ve svém odpoledním prohlášení uvedl: „Doufáme, že rozhodnutí není definitivní a Karolínu uvidíme závodit i na dalších hrách v Pekingu 2022.“
Aby tato naděje nezhasla zcela, bylo by však zapotřebí silné osobnosti, která Erbanovou a Nováka svede dohromady a přesvědčí ke změně názoru.
Že předčasný konec její kariéry je obrovskou škodou pro český sport, není třeba dodávat.
Karolína Erbanové na tiskové konferenci po návratu z olympiády:
26. února 2018 |
