Vítejte zpět v závodní sezoně. Jak se vám návrat World Tour zamlouval?
To jste položil špatnou otázku. Možná bych si v tuhle chvíli přál být zase na tři měsíce někde zavřenej. (směje se)
Evidentně to hodně bolelo.
Jo. Nejhorší bylo vedro. Od začátku se jelo hodně nervózně a hodně rychle, ale to vedro bylo strašně úmorné. Polil jsem se asi deseti bidony. Šlo dnes o vážně velký extrém.
Strade Bianche 2020 |
Horko 38 stupňů jste při tradičním březnovém termínu na Strade Bianche nikdy předtím zažít nemohl. Také proto to bylo tentokrát úplně jiné Strade?
Bylo. Navíc šlo o první závod po tak dlouhé pauze. Když jsme Strade jezdili v březnu, bývali jsme přece jen už trochu rozzávodění a připravení na jarní klasiky. Zato dnes? Vážně zvláštní závod. A obrovský šok pro tělo.
Tím víc si můžete cenit, že jste prodloužil sérii a pošesté v řadě dokončil Strade Bianche v Top 10. Je to tedy „váš“ závod?
Vypadá to tak, i když dnes jsem si chvílemi myslel, že moc dobře nedopadnu. V průběhu závodu jsem odpadal, jel jsem na hraně a nemohl se dostat do tempa. Až na posledních 50 kilometrech jsem se konečně rozjel, skákal jsem pak z jedné skupiny do druhé a nakonec šlapal sám, protože každý, kdo se mnou jel, postupně odpadl.
Čímž jste se uklidnil, že vám to i po dlouhé závodní pauze jde?
No, spíš jsem si říkal: Musím jet dál pořád stejně, protože jakmile zpomalím, nedojedu do cíle.
He's been chasing hard and doing a lot of work, and @zdenekstybar used the steep sector 10 to claw back more time on the lead group.
An average power of 455W for 1min 44sec at this stage of the race says it all. This man is nails!
________
#StradeBianche @deceuninck_qst https://t.co/OzyxohVuqk
Zhruba 60 kilometrů před cílem se zdálo, že pracujete pro obhájce titulu Juliana Alaphilippa, vašeho týmového kolegu. Bylo to tak, že až po jeho krizi jste se do toho pustil sám?
Ani ne. Ale Julian měl dnes šestkrát technický defekt, čtyřikrát píchnul a dvakrát měnil kolo. V jednu chvíli, když jel po defektu s menší ztrátou za mnou, mi do vysílačky říkal, ať na něj počkám. Počkal jsem tedy a vraceli jsme se společně do hlavního pole. Ale trošku jsem si při tom hrábnul a před úsekem Santa Maria jsem pak odpadl. Sice jsem se potom zase dotáhl zpátky, ale stálo mě to hodně sil.
Které potom chyběly, když na Santa Marii odjížděla silná šestičlenná skupina bez vás?
Nejspíš. Postrádal jsem dnes takový ten pocit „můžu jít přes limit“. Možná i kvůli tomu, jak dlouho jsem nezávodil. Na Strade jsem dorazil z vysokohorského soustředění, kde jsme jezdili hodinové kopce. Ale pozitivní pro mě je, že jsem nakonec dokázal odjet těch posledních 50 kilometrů ve vysokém tempu.
Šestkrát v Top 10Zdeněk Štybar na Strade Bianche 2015 1. místo |
Po úniku zmíněné šestice jste prohodil pár slov s Mathieuem van der Poelem. Přesvědčoval jste ho, abyste se o stíhací jízdu pokusili spolu?
Jo, říkal jsem mu: Pojď, jedeme za nima. Věděl jsem, že se v těch místech sjíždí po silnici, kde by skupina před námi nemusela spolupracovat. Neměl jsem už u sebe nikoho dalšího od nás z týmu a potřeboval jsem si s někým vypomoci. Jenže z Mathieuova výrazu tváře jsem hned vyčetl, že tentokrát s ním nic nebude.
Posléze jste tedy stíhal vedoucí šestku ve tříčlenné formaci s Bookwalterem z Mitcheltonu a Goglem z NTT. Stáhli jste ztrátu ze dvou minut na 50 sekund, ale víc už to nešlo. I proto, že jste tempo skupinky takřka neustále táhl sám?
V jednu chvíli už jsme ty před námi dokonce i viděli, tak jsem se Bookwaltera a Gogla snažil motivovat, ať spolupracujeme, ale většinou jsem nás opravdu táhl sám. A jakmile v té čelní skupině začali kluci nastupovat a já už naopak neměl k sobě žádnou podporu, věděl jsem, že je nemožné se dopředu dotáhnout.
You have got to make the chase to take a chance #nevergiveup #stradebianche #TheWolfpack
@woutbeel
Bylo pak alespoň trochu příjemné, když jste dostihl Grega Van Avermaeta, s nímž jste v minulosti svedl tolik tuhých klasikářských bitev a který tentokrát odpadl z vedoucí skupiny?
Na Grega jsem taky houknul, ať jedeme spolu a na chvilku se protočíme. Greg se na mě podíval a odpověděl mi: Jenže já odpadnu v příštím kopci. Už byl úplně hotovej. Tak jsem mu řekl: Sorry, já tedy jedu sám, protože jakmile bych čekal, úplně bych se zastavil.
Cyklistika je zpět. Strade Bianche vyhrál Van Aert, Štybar skončil šestý |
Co vás teď čeká, až se ze Strade Bianche otřepete?
Abych pravdu řekl, vůbec nevím. Organizátoři Milán - San Remo (klasikářský monument o příštím víkendu) na poslední chvíli oznámili, že snížili počty ze sedmi závodníků v týmu na šest. Nevím, jestli mě náš tým do toho zúženého výběru zařadí. Zatím zůstávám v Itálii, ale třeba poletím do Čech, nebo na Mallorku. V neděli k večeru to vedení týmu pravděpodobně rozhodne. Je to nepříjemná situace, ale nechci si s tím dělat moc velkou hlavu. Beru tuhle zvláštní sezonu ze dne na den.
Nejrůznější improvizace a změny v nominacích těsně před závodem nejspíš budou provázet celou letošní sezonu, že?
Přesně tak. Musíme takový stav akceptovat, i když to bude složité pro všechny. Jen tím, že Milán - San Remo snížil počet jezdců v sestavách na šest, přeházel spoustě týmů celou infrastrukturu. Někdo proto pojede jiné závody, kola se musí přemístit. Nám bude pendlovat jedno týmové auto s koly a materiálem ze závodu Kolem Burgosu na San Remo, do Polska i na Dauphiné.
Pořád jste i v širším čtrnáctičlenném výběru Quick-Stepu pro Tour.
A říkal jsem týmu, že bych Tour rád jel. Zatím to nevypadá. Ale jak jsem povídal, všechno se může změnit ze dne na den.
