„Na začátku štafety jsme říkali, že do šestého místa bychom byli spokojení,“ připomněl za cílem kouč Zdeněk Vítek.
Jste šestí. Takže?
Takže spokojení jsme. Ale po třetím úseku nám nebylo do zpěvu.
Nebýt tří trestných kole Lucie Charvátové, mohl váš tým skončit ještě výš.
To ano. S tou její stojkou samozřejmě panuje velká nespokojenost. Měl jsem určitou představu a pak jsem ji musel pozměnit, nebo spíše zničit. Myslím, že na první tři místa bychom v tomto složení, které není naše nejsilnější, neměli. Ale od čtvrtého dál už to bylo hratelné. Verča potom na posledním úseku předvedla skvělý výkon.
Zato když rány Lucie Charvátové létaly při stojce stále mimo terče, jste se cítil jak?
Ještě před tou stojkou jsem jí věřil, ale postupem času, jak ta položka šla a Lucčiny rány létaly všude možně, jsem pochopil, že to nezvládla, že se z toho rozklepala. Pak už nic nedostřelila ani z těch tří dobíjených ran, takže to bylo všechno špatné.
Aby z osmi ran zasáhla jen dva terče, jste ještě u ní nezažil, že?
To je fakt, vždy alespoň něco dostřelila. Položku za tři už taky v minulosti měla, ale pak pokaždé dostřelila alespoň jednu ránu. Zato teď ani jednu, teď nedostřelila vůbec nic. Tři kola ještě nikdy ve štafetě nešla. Já počítal maximálně s jedním. I s tím jedním bychom byli nakonec čtvrtí.
Co říkáte výkonu další méně zkušené závodnice v sestavě štafety Jessiky Jislové?
Musím Jess pochválit, ta to zvládla. Netrefila až desátou ránu, což byla škoda. Vykládala mi, že pak se trochu rozklepala a na tu poslední dobíjenou ránu se musela mírně profackovat, ale ta už pak byl centrová. V globále to byl od Jess dobrý výkon.
Jak na vás Jislová a Charvátová působily před startem?
Z Jessiky byla částečně nervozita cítit. Z Lucky také, ale ta už by v tomhle směru měla být trochu zkušenější. Luca to prostě na té stojce nerozchodila. Jinak 90 procent závodu bylo od ní dobrých, ale na té stojce těch důležitých 10 procent nezvládla. Ta položka létala. Nešlo zrovna o těsné rány.
Bylo v pořádku, že se na trati druhého kola předtím hnala za vedoucí Tiril Eckhoffovou?
Nemyslím si, že její chyby na střelnici vznikly zátěží na trati, to bylo o nervech. Byla dost ve stresu, rozklepaná, po prvních třech ranách mimo terče ještě víc rozklepaná.
Co s tím?
To je práce na delší dobu. Musí víc střílet pod tlakem. Už jsme na její střelbě pracovali během přípravy na sezonu, bohužel se to nepodařilo prodat. Přes další léto na ní určitě zase zapracujeme.
Dá se štafetový tlak nasimulovat?
Myslím, že dá, částečně ano. Ale potom to stejně prověří až závod. A bohužel u Lucky to prověří jedině štafeta, kdy jsou další tři holky a čekají, jak to tam nasype nebo nenasype.
Jak ji dostanete v tréninku pod tlak?
To si teď nechám pro sebe.
A co jí dnes k závodu řeknete?
Ještě nevím. Určitě ji nepochválím. Ale ono je to těžké. Částečně je na ni člověk naštvaný, ale ona je sama naštvaná na sebe, že to nezvládla a chtěla to zvládnout. A brečet nad rozlitým mlíkem je teď už stejně pozdě.
Pomohl by psycholog?
Já myslím, že se to dá zvládnout i bez psychologa. Musíme dokázat, aby získala větší jistotu ve střelbě. Představu jak to udělat opravdu nějakou mám, ale jestli se to povede, to vám řeknu příští rok po první nebo druhé štafetě. V individuálních závodech střelba u Lucky není takovým problémem, ale problémem je, že když ví, že na ní visí štafeta. Pak tu střelbu vstoje nezvládne. Náprava je otázka času. Snad to bude krátký čas.
Naopak představení dvou opor týmu se vám dnes určitě zamlouvalo. Gabriela Soukalová zajela ve štafetě absolutně nejlepší úsek ze všech a Veronika Vítková byla na tom svém druhá nejlepší, přičemž postupně předstihla šest soupeřek.
Obě naše opory dnes zářily jako hvězdy na nebi. Byla to od nich paráda.
Kdyby tak jely i v neděli v závodě s hromadným startem...
...tak v něm můžeme pomýšlet vysoko.
Zkuste to blíže definovat.
Obě už tu mají čtvrtá místa a mohly by pomýšlet i výš. Záleží, jak se zrovna vyspí. Ale myslím, že by si tu zasloužily být výš než na čtvrtém místě. Obě.
