„To bylo hrozné vedro,“ popisoval celý propocený podmínky na trati. „Posledních 50 kilometrů se umíralo ne tempem, ale vedrem. Našemu týmu dokonce došly i bidony, na konci etapy jsme dostávali jen flašky. Už předevčírem jsme spotřebovali za etapu 200 bidonů, dnes jich muselo být určitě víc. Žádná procházka to nebyla.“
Takže včerejší kroupy a déšť byly s trochou nadsázky spíše pozitivem, že vás aspoň na chvíli zchladily?
V podstatě jo. I když dneska by ten déšť nebyl v tom posledním sjezdu asi ideální. Ale aspoň bychom se trošku ochladili.
Uprchlíky se pelotonu podařilo dojet až na posledních 300 metrech. Bylo v tom vedru předtím obtížné nasadit tempo dřív?
Ona byla vepředu celkem silná skupina. Jenže doopravdy to bylo hlavně o tom vedru, každý se trápil. I v době, kdy jsme ještě nejeli kdovíjak velké tempo, odpadali lidi. To nebylo normální.
Pro koncovku jste měli v týmu dva plány? Pro Cavendishe i pro vás?
Ano, existovaly dvě varianty. Mysleli jsme, že by to Cav mohl zvládnout až do konce. (Což se však nestalo.) Do spurtu jsme tam najeli zezačátku dobře, ale já šel potom moc brzy na špici. Jak se dostal Michal Golaš přes mne, měl jsem ho chvíli nechat a vydržet za ním. Jenže ten dojezd jsem pořádně neznal, jenom z Google Street, takže se mi to těžko odhadovalo. Každopádně jsem šel na tu špici moc brzy a dojezd pak byl dost těžký.
Vyhrál ho van Avarmaet, váš starý známý z klasik.
A zaslouží si to. Jezdí pořád do Top 10, ale málokdy se mu povede vyhrát. Tak to tady konečně prolomil.
Přitom už tu málem nebyl. Očekává narození potomka, původně plánoval, že odletí po týmové časovce.
Já vím, před Tour jsme se spolu bavili, že jsme ten porod oba měli na hraně. Mají ho propočítaný přesně na dojezd Tour v Paříži, ale Greg mi říkal, že už teď může manželka porodit každým dnem.
