Z terénu na silnici, z evropské zimy pod arabské slunce a zase zpět do belgického mrazu. Posledních pět týdnů českého profesionála z týmu Omega Pharma bylo hektických a plných změn.
Přesto Štybar říká: "Zatím mi pauza ani nechybí."
Zkraje února přišel (z plného silničního tréninku do bahna), viděl (po měsíci opět cyklokrosové kolo) a zvítězil (na mistrovství světa!). "Nemám slov. Zdeněk The Greatest," psal pak na Twitter jeho týmový šéf Patrick Lefévere.
"Připadá mi, že se to všechno událo už před dvěma lety," směje se nyní on sám. "Doufal jsem tehdy, že na šampionátu skončím do pěti, přinejlepším do tří. Ale abych vyhrál? Tomu jsem nevěřil. A pořád mi to přijde malinko neuvěřitelné."
Opět se před ním odvíjí zlatý film z Hoogerheide. Vzpomíná na trať, která nebyla jen technická, ale zároveň i nesmírně obtížná - takže závod byl o výkonnosti, a tu měl po silničářském kempu Omegy parádní. Na start dorazil bez stresu. Promlouval sám k sobě: O.K., nemusím nic, nemusím vyhrát, tak uvidíme, jak to dopadne. Na trati se v něm - jak jinak? - probudilo zavilé závodnické srdce. "A nakonec se to povedlo! Přitom tím, jak jsem startoval úplně zezadu, mě už úvod závodu stál spousty energie."
Rovněž předchozí náročné cestování mu kradlo síly. "Kdybych na mistrovství světa nevyhrál, s odstupem času by mě nejspíš mrzelo, že jsem startoval," přiznává. "Ale takhle jsem samozřejmě rád, že jsem tam byl."
Zvlášť když také vstup do silničářské sezony se mu potom při závodě Kolem Ománu vydařil. V etapách dojel šestý i osmý, vyrážel do úniků, hýřil aktivitou. "Každý den jsem se cítil líp a líp."
Promrzl jsem tak, že se mi chtělo zvracet
Před úvodní z belgických klasik, Omloop Het Nieuwsblad už jej server cyclingnews.com řadil mezi "10 mužů, na které musíme dávat pozor".
Jenže prudká změna teploty po návratu z Ománu učinila v sobotu své. "I proto, že už mám procento tuku na závodní úrovni, jsem vyloženě vymrzl," líčí Štybar.
Před klíčovou fází Het Nieuwsbladu odhodil pláštěnku i nohavice, byl nachystaný a natěšený: Teď se začne závodit.
Jenže ouha, po 10 minutách se spustil slejvák a teplota klesla ke třem stupňům. "Promrzl jsem tak moc, že se mi chtělo zvracet. To se mi nikdy předtím nestalo."
Týmové auto s náhradní pláštěnkou bylo předaleko. S tělem, sužovaným křečemi pochopil, že v této přípravné klasice na přední příčky útočit nebude. Dokončil závod na 29. místě se ztrátou 3:46 minuty.
Raději potom vynechal nedělní jednorázovku Kuurne-Brusel-Kuurne a odletěl na Mallorku.
"Řekl jsem si, že bude rozumnější, když tu objedu pár dobrých dlouhých tréninků v nižší intenzitě, než abych jel ještě Kuurne, ze kterého bych se až do středy vzpamatovával a stihl pak na Mallorce namísto čtyř maximálně jeden dlouhý trénink."
Už v neděli totiž stane na startu etapového klání Paříž-Nice, závodu World Tour. Ve startovní listině tu budou i Nibali, Porte, van Garderen, Fuglsang, Betancur, Schleckové či bývalý parťák Chavanel.
"Pojedu Nice poprvé. Těším se, že poznám další závod. Letos navíc nemá v itineráři prolog, časovku, ani dojezd na kopci. Pokud budu v pohodě, pokusím se možná i o celkové pořadí."
V nejsilnějším týmu pro klasiky
Vrcholem Štybarova jara se však v dubnu pochopitelně stanou nejslavnější klasiky na kostkách: Kolem Flander a Paříž-Roubaix. S Tomem Boonenem patří k největším trumfům stáje Omega.
"V téhle chvíli máme asi nejsilnější tým na jarní klasiky," soudí. "Tím pádem máme i spousty karet, se kterými můžeme hrát, a budeme připraveni na řadu různých scénářů, jak se závody mohou vyvíjet."
Ke kostkám se upíná jeho pozornost. Ovšem až převezme vládu léto... Loni připravilo Zdeňka Štybara o životní premiéru na Tour de France zranění kolene a následná operace.
Letos je zdravý.
A kdo by nechtěl jet Tour?
"V širší nominaci jsem. Moc rád bych byl i v té užší. Ale to je pořád daleko."
