Dvojnásobná olympijská šampionka přidala potom ve čtvrté sérii hod 62,41, další její pokusy už letěly pod 60 metrů, a tak je přešlápla. „Ale hlavně že tam ten jeden hod padnul,“ šťastně se svěřovala. „Mám hodně natrénováno a věřím, že to bude dobré.“
Proti vám tentokrát stanuly v Praze i soupeřky zvučných jmen. Takže vás asi netěší jen výkon, ale zároveň i vítězství, ne?
Trošku mě to před závodem znervóznilo, protože takhle nabitý závod tady na Memoriálu Josefa Odložila nikdy předtím nebyl. Na posledním tréninku jsem se vůbec necítila dobře, až jsem z toho byla víc nervózní, než bych potřebovala. Takže teď jsem moc ráda, že jsem je porazila a že jsem navíc hodila přes 63 metrů. Ani nevíte, jak jsem ráda. Bude se mi určitě líp spát.
Co k takovému hodu přispělo?
Domácí stadion, foukalo do zad, nepršelo. Ideální podmínky. Bylo výborným rozhodnutím tady závodit.
První pokus se vám ale nepovedl, ten letěl jen k 53 metrům.
Já jsem byla opravdu hrozně nervozní. Na tréninku se mi vůbec nedařilo, přemýšlela jsem co s tím. Ale věděla jsem, že natrénováno mám, akorát si to musí sednout. Vím, že jsem několik takových sezon už zažila, kdy jsem se do toho nemohla vůbec trefit. Chybí pak málo a jakmile ten hod trefím, může oštěp hned letět o hodně dál. Je docela dobré s takovým pocitem žít. Ale musím to doladit.
Co jste předtím dělala špatně?
Hlavně jsem udělala v tréninku začátečnickou chybu. Trénovala jsem moc a až do poslední chvíle. Ale je dobré, že jsem si toho všimla brzo. Teď už to bude jenom lepší.
Dnes vám u sektoru radil i bývalý kouč Rudolf Černý. Pomohl?
Vždycky mi něco řekl. On mě tady předtím viděl, jak jsem házela na tréninku, že jsem taková unavená. Možná i on mě trošku navedl k uvědomění si, že jsem příliš unavená. Člověk to sám zevnitř nepozná. Ruda říkal, že je tady jako můj talisman a jako talisman i zafungoval. Ale talismanů tu bylo dneska hodně: Janeček, Lukáš i Věrka Cechlová tam řvala zezadu. Spousta známých, které ani nemůžu všechny vyjmenovat. Myslím, že i ti hodně pomohli.
V úvodních třech závodech sezony jste postupně hodila 58, 59 a 63 metrů. Co přijde příště?
Za dva dny jedu na Diamantovou ligu do Osla. Tam bych se chtěla hodit podobně jako tady. A trošku to stabilizovat na vyšších výkonech.
Oštěp žen bude v Oslu na programu po dlouhé době...
... a já tam ještě nikdy neházela, i proto jsem zvědavá. Je to oštěpařský mítink, takže i z toho důvodu bych tam ráda jednou za život startovala.
