I vás Anterselva tolik vyčerpává?
Moc. Je to tady síla.
Ale v každém závodě si tu vylepšujete své zdejší maximum.
No to fakt čumím.
Skončila jste devátá, sedmá... kdyby to takovou posloupností pokračovalo i v dalších letech, budete tu v příští sezoně pátá a třetí a za dva roky v Anterselvě vyhrajete.
Jestli to s biatlonem tak dlouho vydržím. (zasměje se) Doufám, že jo, i když nikdy nevíte, co se může stát. Tak radši neplánuju. Ale bylo by moc fajn, kdyby to dál takhle pokračovalo.
Gabriela Soukalová (vlevo) v cíli stíhacího závodu, na 7. místě před osmou Ruskou Podčufarovovou
Jak jste prožívala dnešní stíhačku? Až na poslední stojku jste si vedla víc než dobře, ne?
No ta druhá stojka mě zamrzela. Běželo se mi předtím celkem dobře, ve zdejších podmínkách až nad očekávání. I má střelba byla až do poslední položky dobrá. Ale počítají se všechny položky dohromady a na té poslední jsem se asi snažila až moc taktizovat.
Taktizovat?
Najela jsem na střelnici fakt pomalu, abych měla co nejlepší koncentraci. Říkala jsem si: Můžu si dovolit o pár vteřin zpomalit, bezprostředně za mnou nikdo není a stejně rozhodne až tahle střelba.
A potom jste nedala hned první dvě rány.
V tu chvíli jsem si pomyslela, že ta položka dopadne mnohem hůř než za dvě. Třeba i za pět. Tu první ránu jsem přitom střelila s takovou tou úplnou jistotou, že v terči prostě bude. Načež mě šíleně překvapilo, že letěla mimo, ta první a pak i ta druhá. Řekla jsem si: Ajajaj. Ale bylo super, že za mnou na stavu číslo čtyři už někdo stál. Vítr, který při prvních dvou ranách značně zesílil a pak zase trochu polevil, se díky tomu dal ustát.
Tušila jste, co se předtím při poslední stojce stalo vedoucí Podčufarovové?
Ne, vůbec. Netušila jsem, co tam kdo dělá a kdo krouží. Soustředila jsem se jen na sebe a snažila se trefit. Jen mě mrzelo, že jsem nebyla schopná čelit tomu větru. Až později mi kluci říkali, že Podčufarovová dala trojku. Na posledním kole přesto jela ještě docela daleko před mojí skupinkou, na délku celého stadionu nebyla vidět. Pomyslela jsem si: Tu už nedojedeme. A pak se tam najednou vyloupla v lese kousek před námi.,
V posledním kole se zjevně ocitla na pokraji sil.
No to teda. Všímala jsem si: Ta se ale hrozně trápí. Ještě před poslední rovinou jsme ji docvakly.
A vy jste ji předjela. Dotírala jste také na šestou Oberhoferovou a pátou Guzikovou.
To jo, jenže víte, jak je to s těmi mými spurty je. Celé to kolo jsem byla ráda, že se s nima držím, i když jinak jsem se cítila docela dobře. Ale já prostě nemám zrychlení jako ostatní holky. V poslední zatáčce jsem se navíc nechala hodně zavřít. Karin Oberhoferová do ní vlítla na poslední chvíli a nacpala se tam za každou cenu. Já do ní trochu najela, což mě přibrzdilo. Ztratila jsem tím dva metry a pak už jsem neměla šanci. Ty dva metry na sto metrech už je těžké dojet. Musela bych mít mít o třídu lepší lyže, abych to stíhala.
Pohled na klečící či ležící závodnice v cíli, extrémně vyčerpané a lapající po dechu, připomínal bitevní pole po bitvě. Měla jste podobný pocit?
Jo, měla. Tady v té nadmořské výšce klečí nebo leží v cíli i ten, kdo je normálně v pohodě. To je fakt šílený rozdíl. Já mám pocit, že se tady celý závod topím a nemůžu dýchat. Nebo že nelyžuju, ale místo toho závodně plavu, a mám strach, že se napiju vody. Nedostatek kyslíku je opravdu hrozně znát. Od čtvrtého kola jako bych byla na trati v lehkém delíriu. A hlavně potom v cíli. Když zavřu a otevřu oči, všechno se mi hrozně motá.
UF, TO BYLA DŘINA! Momentka z cíle stíhacího závodu žen v italské Anterselvě
Opět jednou překvapivě vyhrála Jekatěrina Jurlovová. Loni na šampionátu v Kontiolahti vás právě ona navzdory své mizerné předchozí sezoně obrala o zlato z vytrvalostního závodu. A teď dorazila do Anterselvy jako závodnice čtvrté desítky poháru a najednou je v cíli třetí a první. Jak její náhlá zlepšení vnímáte?
Já nevím, jestli bych se k tomu měla vyjadřovat. Beru, že někdy vám pomůže šťastná volba lyží a podmínky, které vám vyloženě sednou. Ale až takové výsledkové skoky jsou pro mě určitě překvapivé. Rozhodně nechci, aby to vypadalo, že někoho z něčeho obviňuju. Jen si říkám, jak je tohle možné, jestli se snad dějí zázraky. Ale já jí to přeju, pokud je to čisté.
Vy jste přijela do Anterselvy, kterou nemáte příliš ráda, s náskokem 73 bodů ve Světovém poháru - a ten jste o dalších 15 bodů navýšila. Co tomu říkáte?
Že to nechápu. Je to bezvadné. Myslela jsem, že mě tu ostatní závodnice docvaknou víc, že jim to ve zdejší výšce bude víc sedět než mě. Očekávala jsem, že tu bude silnější Marie Dorinová. Ale sama mi říkala, že se necítila dobře a že jí to tady letos nesedlo.
Ze silné pohárové šestky vás bodově stáhla jedině Dorothea Wiererová, na všechny ostatní jste získala.
To je pravda. Ale ono to pořád o ničem nevypovidá. Stačí, když Doro, které se teď daří, dvakrát skočí na stupně, a zase bude všechno jinak. Zdá se, že 88 bodů je dost velký náskok, ale pro mě pořád nejde o extra náskok. Je to celé relativní. Závodů bude do konce poháru ještě hrozně moc.
Ve štafetě na třetím úsekuDo nedělní štafety žen nominovali čeští trenéři kvarteto Puskarčíková, Charvátová, Soukalová, Vítková. Startovat tentokrát budou rovněž velké konkurentky Soukalové ve Světovém poháru Dorinová a Hildebrandová, stejně tak je v sestavě Itálie i Wiererová. Ve stavu nemocných naopak zůstává Němka Dahlmeierová. Do mužské štafety byli nominováni Krupčík, Šlesingr, Moravec a Krčmář. Tak jako na mistrovství světa 2013 bude finišmanem Michal Krčmář. Nejúspěšnější český muž v posledních dvou pohárových závodech vystřídá v této roli Ondřeje Moravce. |
Neuvažovali jste, že byste opět vypustila štafetu, abyste pošetřila síly?
No... uvažovali jsme, vzhledem k tomu že v posledních dnech jsem se necítila úplně dobře. Říkala jsem si, že jsem dost oslabená, tak abych se úplně nevyždímala. Ale potom jsem to přehodnotila, protože dneska se mi v té stíhačce zdálo, že běžím nad své očekávání. Netrápila jsem se až tak moc, abych zítra nemohla jet. Těším se na štafetu, že budu moci holky podpořit. Ale uvidíme ráno, jak budu vypadat. Kdyby se můj stav zhoršil, tak to samozřejmě nebudu riskovat, protože na jediném závodě sezona nestojí. A já opravdu potřebuju každý výsledek a každý individuální závod, když je to takhle pěkně rozjeté.
Trenéři vás do štafety nominovali na třetí úsek, což je změna. Bývala jste zvyklá na druhý.
Změna to bude, ale už jsem v minulosti třetí úsek taky párkrát jela. Je to v podstatě skoro jedno. Nemám rozdílný pocit, jestli jedu druhý nebo třetí úsek.
