Dařilo se vám už od začátku sezony, ale po Novém roce soupeře přehráváte zatím hodně výrazně. V čem to je?
Potvrdilo se, v co jsme doufali. Uzdravením juniorských reprezentantů Zemana a Vocáska získal náš tým velkou kvalitu. Ale je třeba zbývajícím hráčům poděkovat za to, jak zvládli tu část sezony, kterou jsme hráli bez zraněných, a jak to za ně poctivě odmakali.
Až dosud jste při vyrovnanosti soutěže vcelku oprávněně mluvili hlavně o tom, že nejdůležitějším cílem sezony je dostat se mezi nejlepších šest týmů. Už připouštíte, že by to to mohla být pro Jičín historická sezona?
Historická už je v tom, že jsme ve finále Českého poháru a že skončíme nejhůře druzí, což se nám ještě nikdy nepovedlo. Teď to máme opravdu výborně rozjeté, nejen poslední výsledky nás pasují do pozice týmů, které by měly skončit nahoře.
S tím ale může přijít větší tlak na hráče. Zvládnou ho?
Těžko říct, nikdy jsme pod takovým nebyli. Ale podle toho, co vidím v kabině, ho asi ustojí. V týmu totiž už je hodně hráčů mladé generace, která je zvyklá od dětství vyhrávat, vždyť oni získávali tituly od mladších žáků až po dorost a jsou na to zvyklí. Ten tlak spíš doléhá na nás trenéry.