Porubu jste na její půdě deklasovali 27:18. Jste nezastavitelní?
Holky se snaží přistupovat pokorně ke každému soupeři, ale síla našeho kádru je velká. I když jsme hráli bez Petry Beňuškové, někdo říká naší nejlepší hráčky. Jen Hrbková na druhé straně snesla srovnání. Výborný výkon podala brankářka Müllnerová a taky obrana, která v našich zápasech rozhoduje. Když nám defenziva šlape, tak válcujeme české i evropské týmy.
Rok 2013 byl famózní. Neštípl jste se, jestli se vám to nezdá?
Dosáhli jsme na úspěchy dřív, než jsme chtěli. Ohromně si vážíme toho, že nás sportovní novináři posadili na 5. místo mezi kolektivy v anketě Sportovec roku. Je to ohromná pocta a odměna za práci, kterou odvádíme. Vždyť jsme skončili i před hokejisty Škody Plzeň, kteří poprvé získali titul.
Nasadili jste si laťku hodně vysoko. Půjde vůbec přeskočit?
Náš trenér Dušan Poloz často říká, že takový rok se opakovat nebude. Já mám životní filozofii, že to nejlepší přijde (úsměv). Co do počtu trofejí asi ne, protože jsme uhráli Challenge Cup a teď hrajeme těžší Pohár EHF. Ten je druhý nejprestižnější, můžeme tedy uspět v kvalitnějších soutěžích. Už teď jsme se dostali do jarní fáze, mám ohromně silného soupeře, dánský Esbjerg. Potkáváme evropskou špičku. Nevnímám to tak, že bychom už neměli soupeře. Naopak prostor pro výzvy pořád je, jsme na cestě.
Jednou i do Ligy mistrů?
Národní koeficient už je silnější, ale uvidíme až v květnu, zda už pro příští sezonu budeme moct o Ligu mistrů bojovat. V ní jsou týmy složené z nejlepších světových hráček, ale my touhle cestou jít nehodláme. Pořád chceme stavět na českých a slovenských házenkářkách. Ale vizi hrát jednou Ligu mistrů určitě máme, to nepopírám.
Kam dál posunout klub ekonomicky a marketingově?
Nikdy není strop. Dost investujeme do reklamy a marketingu, snažíme se plnit halu. Máme nejvyšší návštěvy v Česku v ženských kolektivních sportech, i tak stále vidíme rezervy. Zahájili jsme akci Vršíme fanoušky, obcházíme střední školy, dětské domovy a domovy důchodců. Vždyť ženská házená je ohromně atraktivní sport.
A vy se teď snažíte nově přilákat do hlediště i ženy a dívky.
Když můžou synové s tátou na fotbal, ať dcery chodí s maminkou na házenou. Atmosféra je bouřlivá, chytlavá, ale neuslyšíte žádné vulgární nadávky, neuvidíte bitky. Působí to čistě, pozitivně.
Jak na úspěchy slyší sponzoři?
Rozjížděl jsem to sám, ale teď už se pohybujeme v takových částkách, že bych si to z podnikání nemohl dovolit. Bez tak silného sponzora jako Vršanská uhelná bychom to nemohli dělat. Stejný dík patří i městu Most.
Ale to i ikoně české házené, pivotce Petře Vítkové. Už si přeje rodinu. Bude tedy pokračovat?
V Mostě zažívá něco, v co už asi ani nedoufala. Je pro nás klíčová hráčka, ale jako každý rok budeme jednat po sezoně. Je víc modelů. Buď odjede celý příští ročník, anebo se bude snažit o dítě a nebude moct garantovat dne ani hodiny. Záleží na jejích prioritách.
Budete kádr ještě pro aktuální sezonu posilovat?
Máme dobře postavený tým, ale v průběhu ledna se o něco pokusíme. Chtěli jsme jednu hráčku ze Zlína, nedopadlo to. Rádi bychom stahovali nejnadějnější hráčky z Čech. Už v 16 až 18 letech, abychom s nimi mohli pracovat. První vlaštovkou je Markéta Jeřábková z Plzně, po operaci snad v únoru najede do zápasové zátěže. Ona je největší talent své generace.