Bydlíte s týmem na hotelu. Je příjemné mít tu navíc i osobní zázemí ve vašem obytném voze?
Dobré to je, já si nestěžuju. Mám si aspoň kde odložit všechny ty věci, co povyhrávám, nebo co mi lidi darují.
Na boku vozu máte nalepený citát: „Občas se mi smějí, protože jsem jiný. A já se jim všem směju, protože jsou stejní.“ To byl váš nápad?
Jo, ten citát jsem si zapamatoval, když jsem ho jednou viděl. Je to hláška Kurta Cobaina.
V hotelech máte během Tour pokoj sám pro sebe?
Ne, je nás v sestavě osm závodníků, takže bydlíme všichni po dvou, já jsem s Danielem Ossem.
Na rozdíl od prvního volného dne v Albi jste tentokrát v Nimes vypustil trénink. Po pyrenejské dřině jste si chtěl dopřát jednodenní klid od kola?
V úterý je rovinatá etapa, tak jsem si řekl, že během ní bude dost času zase se zapracovat do závodnického koloběhu. Dneska (v pondělí) bylo venku dost vedro, 38 až 40 stupňů. Řekl jsem si, že si ještě ježdění užiju šest dnů, tak to teď nebudu přehánět.
Jak se vyrovnáváte s místními vysokými teplotami?
Dost špatně, nemám je rád. Nejlepší je, když je do 25 stupňů. Nad 30 se to ještě dá snést, ale když se teď teplota blíží k těm čtyřicítkám, musím se víc polévat studenou vodou.
A zároveň si hlídat, abyste během etapy dost jedl, i když se vám v těch vedrech moc jíst nechce, že?
Když je tak velké vedro, na trati víc pijete a tou vodou si trochu zaplníte žaludek, proto je potom těžší přijímat tu stravu a energii, co potřebujete na ten výkon.
Předpokládáte, že při úterní etapě kolem Nimes dojde k hromadnému spurtu?
Mělo by to tak být. Záleží, zda to další sprinterské týmy uhlídají, ale myslím si, že ano.
O čem bude z vašeho pohledu třetí týden? Bodovací soutěž vedete s náskokem 93 bodů. Budete se ještě i v Alpách snažit chodit do úniků kvůli bodům z prémiových spurtů?
Uvidíme den po dni a hlavně jak mi budou reagovat nohy.
Před týdnem jste říkal, že vašim největším soupeřem v soutěži o zelený dres je Michael Matthews. Jenže to už nejspíš neplatí, i vzhledem k jeho prohlášení, že souboj o zelený dres vzdává. Nejbližším konkurentem je nyní Sonny Colbrelli.
Teď máme dvě sprinterské etapy po sobě za 50 bodů pro vítěze. V nich se ukáže, jestli dokážu náskok zvýšit, nebo ne, nebo jestli se třeba Matthews pokusí jít do úniku.
Vy jste v něm byl v sobotní etapě na Tourmalet, ale v následující pyrenejské etapě v neděli ne.
Protože mi ujel vlak. Není jednoduché se do něj dostat, jak jste v neděli viděli. První závod, který se v etapě odehrává, je právě závod o únik. Záleží i na tom, kolik energie vyvinete, abyste se v něm ocitli. Z těch 20 nebo 30 závodníků, kteří se do něj dostanou, jsou tam někteří možná jen náhodou, zatímco někteří jiní si to museli řádně odpracovat.
Jak velkou motivací je pro vás mít sedmý zelený dres v Paříži? Hodně moc vám záleží na tom být ve statistikách vítězů tohoto dresu ze všech nejvýše, i nad Erikem Zabelem?
Je to... jak to říci... meta, cíl. Tak bych měl za tím cílem jít. Na co jiného bych tu potom byl, kdybych za ním nešel.
Pokud rekord překonáte, jaká další motivace bude pro vás stěžejní?
Stále se nějaká najde. Sezona nikdy nekončí. Bude mistrovství světa.
A šance na návrat do duhového dresu?
No... možná.
Také etapový triumf na Champs-Elysées ještě ve sbírce nemáte. Předpokládám, že i ten je vašim snem.
Určitě. Pokusím se v Paříži udělat co nejlepší výsledek. Tedy když tam dojedu.
Pyreneje jste překonal s přehledem, neměl jste v nich problémy s časovým limitem. V porovnání s loňskem šlo o diametrálně odlišný příběh.
Loni jsem po mém těžkém pádu prožíval v Pyrenejích na kole dost těžké chvíle, letos to bylo jiné. Ovšem letos nás ještě čekají tři velmi těžké etapy v Alpách, tak doufám, že i tam to bude v pohodě.
V Pyrenejích jste letos zvládl i bavit diváky jízdou na zadním kole nebo tím, že jste fanouškovi za jízdy podepisoval vaši autobiografii. Jak vás to napadlo?
Ten fanoušek běžel s knížkou vedle mě a měl připravenou i fixku, tak jsem mu to podepsal. Bylo to zrovna do kopce, takže jsme nejeli až tak moc rychle a on dokázal běžet vedle mě, nebylo to složité. Měl trochu štěstí, protože o kousek dál stál policajt, který ho odstavil. No a má občasná jízda na zadním kole... Ta je pro lidi, ať mají nějaký zážitek.
Přichází to vždy spontánně, že si řeknete: Teď chci udělat nějaký zábavný kousek pro fanoušky?
Ti lidé u trati jsou skvělí, vyburcují závodníky, udělají atmosféru. I když už nemůžete a oni hučí, jede se lépe, než když závodíte sám. Ačkoliv někdy je na hraně, že není ohraničená trať a oni pak skáčí do cesty, vytvářejí jen malý koridor závodníkům a někdy dojde i k pádu. Ale právě to, že diváci mohou blízko k závodníkům, je asi na cyklistice i pěkné.
Může vás Tour po tolika letech ještě něčím překvapit?
Každý závod dovede překvapit, někdy v dobrém, jindy ve zlém.
A překvapila vás ta letošní?
Ne, všechno je zatím v pohodě. Ale ještě nám zůstává pár dní.
Když se při ní opakují stejné dojezdy etap jako v minulosti, například cílová rovinka v Gapu, přepadá vás určité děja vu? Vybavuje se vám, co jste tam prováděl v minulosti?
Pamatuji si etapu do Gapu, kdy jsem byl v úniku a potom nám na posledním kopci odjel jeden Španěl (Rubén Plaza v roce 2015). Já se ho snažil dostihnout při sjezdu, ale nakonec on přijel první a já za ním sám druhý. To je jediné, na co si vzpomínám.
Splývají vám tedy etapy v místech, kde závodíte už poněkolikáté?
Splývají, já si nic nepamatuju. Jasně, když se řekne stoupání na Alpe d’Huez, dokážu si ho vybavit. Ale i tak je to každý rok něčím jiné, můžete pod něj přijíždět po jiné silnici, nebo se předchozí kopce jedou jinak.
Co říkáte na boj o absolutní prvenství na této Tour, která je jednou z nejvyrovnanějších v posledních letech?
Říkám, že je to horší pro nás, sprintery. Lidi pro celkové pořadí se v horách budou vepředu nahánět a my budeme trpět.
Julian Alaphilippe, s nímž jste během kariéry svedl spoustu klasikářských bitev, stále vede. Jak se vám zamlouvá, co tu předvádí v horách?
Je to super. Přeju mu, ať mu to vydrží, ale bude mu ještě těžko.
Věříte, že své snažení může dotáhnout až k titulu v Paříži?
Všechno je možné. Rozhodne, jak dokáže zregenerovat a kolik ušetří sil, protože třetí týden je pořádně zákeřný.