Také Rakušan Landertinger má sice letos na kontě všechny individuální starty, ale ve štafetové bilanci za Moravcem zaostává. "Být jediným se všemi závody, to byla tak trochu i má motivace, proč jsem v Oslu startoval navzdory nemoci," povídá český reprezentant.
Teď o vás říkají, že jste biatlonový "železný muž". Připadáte si tak?
Železný? To asi ne. Ale když už jsem se rozhodl, že chci objet všechno, jsem teď rád, že se mi povedlo. Nevím, jestli to mělo kdovíjaký význam, ale sezona byla celkově povedená. Hlavně proto, že se mi podařilo připravit na její vrchol v Soči. Objet vše a ještě vyladit na vrchol, to je signál, že náš trénink je dobrý a že funguje.
Co takovému zápřahu na konci zimy říká vaše tělo?
Kdybych neměl v Oslu zdravotní problémy, tak si dovolím říct, že i konec sezony bych zvládl docela v klidu. Týden po olympiádě byl sice takový plonkový, ale v Kontiolahti se mi začalo zase dařit. Jenže viróza - nebo co to bylo - pak v Oslu způsobila, že poslední závody mě bolely vážně hodně. Už jsem nemohl jet, jak bych chtěl, musel jsem zpomalovat.
Když už jsme se zmínili o těch železných mužích, co takhle zkusit triatlon? Nelákal by vás?
V žádném případě. Stačí mi duatlon. V tom jsem byl i šestý na republice. V posledních dvou letech jsem ji absolvoval, koná se nedaleko od nás v Žamberku - a trvá zhruba hodinu, což je pro mě ideální délka, protože v biatlonu trvá hodinu náš nejdelší závod.
Stačí, abyste přidal k duatlonu plavání a můžete okusit i ten triatlon.
To tedy ne. Ne že bych neuměl, uplaval bych to, ale plavání mě prostě moc nebere.
A co běžecký maraton?
Ten taky ne. Možná bych si ještě tak zaběhl půlmaraton s manželkou.
Manželka běhá?
Jo jo, ze srandy. Umí půlmaraton kolem dvou hodin, chystá se na něj i do Prahy. Ale asi mě nepřesvědčí.
Proč?
Tu vzdálenost bych dal určitě. Jenže jsem závodník. Asi by mi vadilo, že mě tam předbíhá spousta lidí. Navíc na běhání po asfaltu moc zvyklý nejsem. Jednou jsem v Olomouci absolvoval pětikilometrový úsek v rámci štafety při půlmaratonu a měl jsem z toho asfaltu puchýře. To by mě spíš lákalo vyrazit si na silničním kole někam do Dolomit a zkoušet si tam horské průsmyky.
Kolik kilometrů jste zatím v kuse uběhl?
Při tréninku? Jednou jsme se ztratili na soustředění ve Švédsku a asi čtyři hodiny jsme se hledali. Tehdy těch kilometrů bylo vážně hodně. Kdo ví, třeba by vydaly i na ten maraton.
