Počasí a hustý déšť, který vás v Žilině doprovázel už na start, vás nejspíš vůbec nepotěšily, že?
Tak bohužel, takový déšť hodně ztěžuje závod. Já jsem jel dneska 180 kilometrů v pláštěnce a pařil jsem se, nebylo to úplně příjemné. Vzpomínal jsem na Giro, jak jsem tam v deštivých etapách na těch krátkých kopcích trpěl. I proto se mi, upřímně řečeno, do toho závodu vůbec nechtělo. Když jsme odstartovali, myslel jsem, že ho snad ani nedojedu. Vážně se mi zpočátku jelo strašně špatně. Až pak se to zlepšilo.
Jaká byla vaše taktika?
Chtěli jsme to s Romanem (Kreuzigerem) trošku uhlídat, aby neujela skupina patnácti lidí a nebylo tím pádem po závodě, chtěli jsme si sami mezi sebou zazávodit na konci. S tempem balíku nám pomohli i další kluci a tak nějak jsme to drželi pohromadě. Potom se tam Roman podle mě snad ani nesnažil nastoupit, ale nějakou náhodou odjel. Takže pak tahala tempo farma Etixxu, což bylo pro závod taky dobře.
Později se postupně u Romana Kreuzigera sjela v čele osmičlenná skupina největších favoritů. Vy jste do ní dorazil v podstatě až jako poslední. Proč?
Chtěl jsem si jet spíš své tempo, na ty nástupy moc reagovat neumím. Ale když jsem ostatní dotáhl, měl jsem hodně dobré pocity a při nájezdu do posledního kola jsem si uvědomil, že to dneska můžu hrát třeba až na podium. No a pak si tam chtěl Peter (Sagan) ohlídat, aby vyhrál celý závod a musel být hodně aktivní.
Sagan odjel. A v boji o český titul jste zůstali vy a Vakoč.
A já věděl, že proti Petrovi nemám šanci na spurt. Sice jsem to zkusil, ale byl jsem smířený, že si jedu pro druhé místo. Bohužel, nemám na tenhle typ závodu nohy. Petr nastoupil kilometr před cílem. On má obrovské vsazení a dokáže ten kilometr jet rychleji než já. Kdyby byl delší kopec, snad bych proti němu šanci měl, takhle ne. Ale byl jsem rád, že jsem se postupně rozjel a nebylo to před Tour tak špatné.
Vy už snad víte, že budete na Tour ve výběru týmu Sky?
Ne ne, to jsem myslel obecně. Oficiálně, ani neoficiálně mi pořád z týmu nic neřekli. Až v pondělí bude nominace.
Dnes šlo o váš první hromadný závod od závěrečné etapy Gira v Miláně. Pociťoval jste tu dlouhou závodní absenci?
Jo, bylo to strašně znát. Každou zatáčku jsem chytal pět deset metrů, než jsem ty kluky dojel. V páteční časovce, když jsem jel své tempo, ta závodní absence až tolik cítit nebyla. Ale tady, jakmile potřebujete občas zrychlit, je to těžké. I proto jsem rád za tenhle závod. Pokud mě na tu Tour pošlou, nebude to pak pro mě takový šok.
