S jakou taktikou jste do závodu vstupoval?
Chtěl jsem dobře odstartovat, což se mi povedlo. Pak jsem se snažil jet vepředu a závod trochu udělat, aby se vytvořila menší skupina a zbytečně se to tam nestrkalo. A to se mi taky povedlo.
Dlouho jste jel po boku s pozdějším vítězem Ninem Schurterem, který vám ale ve čtvrtém kole pláchl.
Byl dneska lepší, ale neřekl bych, že by byl výkonnostně někde jinde. Spíš já nebyl tam, kde jsem chtěl být. Nedařilo se mi najít svůj rytmus, což mě mrzí. Mohlo to vypadat jinak, ale když to řeknu normálně, tak aspoň budu nasraný a v Riu se budu snažit vyhrát. Mám o motivaci navíc, což je jediná výhoda té stříbrné medaile.
Říkáte, že se vám nejelo až tak dobře, ale v prvních dvou kolech to tak nevypadalo.
Jasně, to jsem letěl, ale čekal jsem, že se to ještě trochu rozjede, nakonec to bylo furt tak nějak stejné. Nemohl jsem se do toho dostat, pořád jsem tahal zbytečně těžké převody a bylo to takové utrápené. Z venku to možná vypadalo trochu jinak, ale ode mě to nebylo ideální, vím, že jsem mohl jet líp.
Takže s Schurterem se bojovat nedalo?
Když jsem si řekl, že si odpočinu, tak Nino nastoupil. Vystihl ten nejlepší moment. Já v tu chvíli nebyl schopný reagovat a bylo rozhodnuto. Za stříbrnou medaili jsem rád, mohlo to být horší. Rval jsem to trochu na sílu, ale výkon tam byl.
V jednu chvíli jste jel bok po boku s Ondřejem Cinkem. Existovala šance, že byste si pomohli?
Moc to nešlo, ani jsme se mezi sebe nedostali. Bylo to spíš v momentech, kdy se nedalo předjíždět. Pokud bychom spolu byli v závěru, tak by se určitě dalo něco vymyslet. Teď jde o to, jestli bychom se dohodli, na koho se pojede. (zasměje se)
Ve výjezdech jste byl možná vůbec nejsilnější, je to tak?
Taky jste si všimli? Zato v technice a ve sjezdech to bylo horší. Trochu jsem šetřil ruku, nejsem tak vyježděný. Do kopce jsem byl možná silnější než Julien (Absalon), který je v tom nejlepší na světě. To je dobré znamení před Riem, formu mám dobrou.
Právě s Absalonem jste jel nakonec o stříbrnou medaili. Svůj útok jste si plánoval?
On to zkoušel ve výjezdu na širokých kořenech. Když jsem ho viděl vedle sebe, trochu jsem si zrychlil a tím, že mě nepředjel, jsem věděl, že to vypadá dobře. Nakonec jsem mu sám cuknul o nějakých pět metrů, pak v technice o dalších pět a bylo hotovo.
Proběhne po stříbrné medaili nějaká oslava?
Zatím nevím, uvidíme. Kdyby to bylo ještě o flek výš, asi by něco proběhlo. Teď si dám možná akorát pivo, protože už příští týden se jede další svěťák, takže musím během týdne zmobilizovat síly a začít přípravu na Rio. Kvůli zranění jsem ve skluzu, takže asi ani žádný velký prostor pro odpočinek nebude.
STUPNĚ VÍTĚZŮ. Mistrem světa se v Novém Městě na Moravě stal Nino Schurter (uprostřed), druhý byl Jaroslav Kulhavý (vlevo), třetí Julien Absalon.
Co vás v rámci přípravy ještě před Riem čeká?
Hodně tréninků. Bude to zase trochu jiná příprava, musí proběhnout i nějaká aklimatizace. A hlavně, olympijský závod bude jiný, bude v jiném prostředí, do toho olympijská vesnice, jiné možnosti tréninku. Bude to speciální.
Už jste někdy ve své kariéře zažil takové skandování vašeho jména?
Asi ne. Atmosféra byla pravděpodobně nejlepší, jakou jsem kdy zažil. Ani Rio to nemůže přebít, vlastně možná žádná olympiáda. I když to bych asi lhal, možná nějaká jo, ale určitě to nebude v České republice. Podporu jako dnes už asi v životě mít nebudu. Kdyby nebyli v kopcích, možná bych tam i zastavil. Bylo to výjimečné a jsem rád, že jsem fanouškům mohl ukázat aspoň stříbro a že jim nemusím vracet vstupné. Snad se k nám světový šampionát brzo vrátí.
