Nakolik obtížně jste před závodem Kolem Švýcarska setřásával z těla únavu z Gira?
Tak ono je to Giro samozřejmě pořád cítit, ale je to hodně i o hlavě. Ani jsem ve Švýcarsku na celkové pořadí jet nechtěl, i když v týmu si to přáli. Ale jezdil jsem závody od začátku února, mám už toho dost. Proto jsem chtěl usilovat jen o etapy.
Výšlapy nad rakouské středisko Sölden vám zjevně svědčí, také v minulých dvou letech jste tu vždy dojel v elitní desítce. Vyhovuje vám tedy tento typ etap se stoupáním do výšek nad 2 600 metrů?
Asi jo. Myslím, že i ta nadmořská výška má v mém případě něco do sebe, také kopce jako Stelvio mi sedí. Asi se mi ve vysoké výšce opravdu jezdí líp než normálně.
Zhruba deset kilometrů před cílem jste měl tentokrát dílčí krizi, kdy jste dočasně ztratil kontakt se skupinou Kruijswijka, Carusa či Izaguirra, která pronásledovala vedoucí trojici. Mohlo tuto krizi způsobit místy až šílené tempo, které na úpatí cílového kopce roztočila stáj Kaťuša?
Ono se jelo celý den hodně ostře, i kluci od nás předtím tahali tempo a pod kopcem jsme měli celodenní průměr 49 km/h. Pak to hned od začátku stoupání rozjeli lidi z Bahrainu, ty pak vystřídala Kaťuša a od spodku kopce se proto jelo dost ostře. Už tam se to hodně nadělilo.
Spectacular! Enjoy the photos of stage 7. https://t.co/AyzmKGQwik #TourdeSuisse https://t.co/3VO67ZhPUA
Když jste vzápětí znovu zaceloval díru za Izaguirrem a Carusem, šlo tedy i o určitý souboj hlavy s tělem?
Já ten kopec docela znám. Pro mě bylo důležité, abych se k nim vrátil před mýtnou stanicí, kde se potom kousek sjíždí a můžete si malinko odfrknout. Nebyl jsem vystresovaný, že odpadám. Prostě jsem si říkal, že ti ostatní taky nemohou to tempo dlouho vydržet a že bych se k nim mohl vrátit.
Což se povedlo. Navíc když pět kilometrů před cílem nastoupil z vaší skupinky Izaguirre, pokusil jste se po něm hned vystartovat. Tentokrát ale už bylo zacelení díry nad vaše síly.
To už nešlo. Nejsem čerstvý, nejede se mi úplně nejlépe. Už na to výkonnost nebyla.
Ovšem se čtvrtečním pokusem o útok v královské etapě i s pátečním výkonem můžete být spokojený, ne?
Hlavně jsem do Švýcarska odcestoval s čistou hlavou. Zajel jsem pěkné Giro a věděl jsem, že když se mi tady něco povede, bude to jen bonus. Bral jsem tenhle závod bez stresu. Ani jsem nevěděl, jak na tom budou po Giru nohy, jestli budu hodně trpět. Říkal jsem si: Jak to půjde, tak to půjde. Nejsem rozhodně zklamaný.
Jan, you proved there is still something left in those legs after Giro d'Italia #TourdeSuisse https://t.co/62299bZguJ
Na mnohé jezdce, kteří na Giru bojovali, italské útrapy dolehly. Už před čtvrteční etapou vzdal Tom Dumoulin, v pátek se trápil Domenico Pozzovivo, slabší chvíle si prožili i další.
Právě. Je vidět, že všichni, co jeli na Giru, tak buď odstoupili, nebo to také není v jejich podání úplně ono.
Čekají vás ještě dvě etapy, klasikářská a časovka. Po nich už dojde na vytoužené volno?
Doufám, že jo. Na republice startovat nebudu. Měl jsem potom ještě v červenci jet Kolem Rakouska, ale už jsem týmu říkal, že nechci, že potřebuju trochu klidu, dovolenou a potom se soustředit třeba až na italské jednorázovky po prázdninách. Oni jsou všichni teď asi namotivovaní, že se mi třeba zase zadaří jako na Giru, jenže už to trochu přestřelují. I větší závodníci než jsem já po závodě Grand Tour odpočívají.
Takže ani původně plánovaný závod Kolem Polska byste v létě neabsolvoval?
Ten asi spíš jo, ale... Z mého pohledu ho jet nepotřebuju.
Jak se vyvíjí vaše „hra“ o příští smlouvu?
Tak něco bude, určitě. Ale zatím, i kdyby třeba už něco hotové bylo, o tom stejně ještě nemohu mluvit.
Vyvíjí se však pozitivně, ne?
To ano. Myslím, že negativně se to určitě nevyvíjí.
