Tokio 2020 mělo být pro Evu Vrabcovou Nývltovou pouze diváckým zážitkem.
Vždyť loni v březnu, pět měsíců před plánovaným termínem olympiády, byla v osmém měsíci těhotenství.
Pandemie pak ale obrátila svět vzhůru nohama, ten sportovní nevyjímaje.
Nový termín olympiády znamenal pro českou rekordmanku nečekanou naději.
Znovu se vrhla do tréninku, a to s myšlenkami na Tokio. Cíl? Překonat ostrý kvalifikační limit 2:29:30. V jejích silách takový čas určitě je. Při svém bronzovém výkonu na mistrovství Evropy v Berlíně běžela v českém rekordu o tři minuty rychleji.
O limit se pokusí na srdcovém Pražském maratonu, který se uskuteční 30. května – den před uzavřením kvalifikačního období. Na start se tam tentokrát postaví pouze běžecká elita.
Je tu ale komplikace. Pandemie osekala atletický program a česká vytrvalostní jednička od září nezávodila...
Chybí vám závody?
Moc se těším, až budu na startu. Trošku přemýšlím o tom, pokud by se něco konalo před Pražským maratonem, třeba nějaká desítka, že bych ji zkusila...
Může se ale stát, že bude Pražský maraton váš první závod od zářijových Běchovic. Může to nějak ovlivnit výkon?
To se ukáže. Já sama nevím. Takhle dlouho jsem v životě bez závodu nebyla. Hrozně mi to chybí.
V tréninku se asi nijak závodní podmínky simulovat nedají, že?
Já to určitě nedělám. Vím, že ostatní běhají rychlých tréninků výrazně víc než já, ale já mám teorii, že závod je pak úplně o něčem jiném.
Vrátila jste se z druhého soustředění v italském Livignu, vydařilo se?
Potrénovala jsem všechno, co bylo potřeba a ještě něco navíc, takže doufám, že ano. Byli jsme izolovaní od lidí, což na jednu stranu bylo super, protože jsme byli v bezpečí, ale na psychiku už té izolace bylo opravdu hodně, takže jsem ráda, že jsme se vrátili domů. Dneska jsem šla takový kontrolní trénink a dopadl dobře, takže jsem spokojená.
Krok za krokem zpet do formy..... #praguemarathon #thebattleoftheteams #roadto #runningmother #athlete #marathon #training #feelthealps @livigno @adidasrunning @runczech @running.mall @volaresports @runczechracing #allrunnersarebeautifull
Takže cítíte formu?
Na tu je ještě strašně brzo. Jsem příjemně překvapená, protože jsem si myslela, že jsem na tom výrazně hůř. Jsem ráda, že se trénink ubírá správným směrem, a doufám, že na Prahu budu připravená ještě líp, než jsem očekávala.
Eva Vrabcová Nývltová Dcera bývalého reprezentanta v běhu na lyžích se narodila 6. února 1986 v Trutnově. Coby běžkyně na lyžích se zúčastnila tří zimních olympiád, v Soči 2014 vybojovala 5. místo v závodě na 30 km volně. Už tehdy se věnovala i atletickým závodům. Od roku 2016 se soustředí výhradně na atletiku. Na hrách v Riu 2016 skončila v maratonu na 10. místě, na MS v Londýně 2017 byla čtrnáctá (a druhá Evropanka). O rok později dosáhla v českém rekordu 2:26:31 na bronz z ME v Berlíně. |
A zdravotně se cítíte v pořádku? Po porodu jste si stěžovala na bedra...
Zaťukám na všechno, co můžu, je to dobré. Musím ale ještě cvičit střed těla. Cítím, že tam jsou velké nedodělky. Tréninky ale zvládám bez problémů a bez bolesti.
A ty zpropadené achilovky?
O těch vůbec nevím.
Že by je vyléčilo těhotenství?
Je to možné. (rozesměje se) Celý rok jsem neběhala rychle.
Jaké očekávání máte směrem ke kvalifikaci?
Já jsem s olympiádou nepočítala, takže když se to podaří, bude to něco úžasného. Určitě se ale nehroutím a neříkám si, že kdyby to nevyšlo, že by tím moje kariéra měla skončit. Pořád platí to, že bych se chtěla nejlépe připravit na olympiádu do Paříže.
Jak vlastně vnímáte letošní olympiádu?
Bude jiná. Nebude tam ten olympijský duch; to, proč tam všichni sportovci chtějí jet. Je to prostě jen čárka za účast na olympiádě. Ta atmosféra, že se tam všichni potkávají, že se tam seznámíte se spoustou lidí, kouzlo diváků podél tratí, to všechno nebude. S tím se trošku peru. Spíš se těším na každý jednotlivý jiný závod, než že bych se přímo upínala na olympiádu.
 |
Má pandemie nějaký vliv na vaši psychiku nebo trénink?
V tréninku to vůbec nepociťuju. Izolace mi ale opravdu vadí. Těšila jsem se, že až budu mít mimčo, zajdu třeba do kavárny sednout si s holkami. Sestřenky mají o měsíc a o dva mladší děti, těšila jsem se, že budeme nějak dohromady, že nebude Adélka vyrůstat sama. Teď to ale nejde.
Vrcholový trénink a Adélka se dají skloubit?
Naštěstí díky Martinovi (manžel), mamce, tetě i babičce se to dá naprosto bez problémů. Martin je úžasný táta.
Na konci dubna s Adélkou oslavíte rok... Pořád vidí maminku v pohybu. Nemá už taky chuť se rozběhnout?
Já zrovna říkala, že za měsíc by měla běžet první závod, tak ať začne něco dělat. (rozesměje se) Myslím si, že je pohybově dost napřed. Ne že by vyloženě chodila, ale je hodně šikovná. Snažím se ji nijak nepošťuchovat, aby si na to přišla sama.
Takže závodní botasky k prvním narozeninám nedostane?
Tak jedny adidasky už má. (rozesměje se) Dostane kolo, houpačku, tatrovku, takže nějaký pohyb tam bude.
Na trutnovském půlmaratonu, kde je i 100metrový běh pro děti, ji tedy letos ještě neuvidíme?
Tam jsem právě chtěla, aby běžela, ale ještě nechodí, tak nevím. Už se ale těším, až poběží třeba nějaký rodinný běh nebo na podzim nějaký posvícenský koláč. Asi ji k tomu trošku povedeme, ale nechci být rodič, který chce výkony, aby jeho dítě bylo vrcholový sportovec. To je její volba.
