Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bárta na Giru: Použili mě a já měl uřízlé nohy. Už se z toho dostávám

Usměvavý Jan Bárta v cíli třinácté etapy Gira d'Italia. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

20 2017
Tortona (Od našeho zpravodaje) - „Kolikátej byl ten náš mladej? Druhej, nebo třetí?“ vyptával se už opět usměvavý Jan Bárta za cílem 13. etapy Gira v Tortoně. Sam Bennett, mladý irský sprinter stáje Bora, sem dorazil na druhém místě, hned za vítězným Fernandem Gaviriou. A Bárta patřil k mužům, kteří se na dalším Bennettově úspěchu podíleli.

Jakou nyní máte roli v Bennettových spurtech?
Většinou je rozjíždím zhruba k metě dvou kilometrů před cílem. Potom má Sam k sobě ještě čtyři nebo pět dalších kluků. Myslím, že nám to jde docela dobře, už tady čtyřikrát skončil do tří. Jen tu etapu ještě nevyhrál a ze spurtu už ji asi ani nevyhraje, protože tahle byla poslední sprinterská.

Odebere se tedy podobně jako André Greipel nebo Caleb Ewan po 13. etapě domů?
Zatím s takovou variantou nikdo nepočítá. Pokud to půjde, měl by Sam zkusit dojet až do Milána.

Vaše stáj Bora slavila na letošním Giru vítězství hned v úvodní etapě zásluhou Lukase Pöstelbergera. Takže dobrá nálada se v týmu držela od prvního dne?
Ten nám vyšel naprosto dokonale. Vyhráli jsme etapu, získali úplně všechny dresy a navíc jsme skončili první i v soutěži týmů. Víc už vážně nešlo. Ale i v dalších dnech to bylo dobré, nejen se Samem. Také Rudi Selig na Sardinii skončil v jedné etapě druhý. Zatím tedy super.

Vy osobně jste si však úvodní dny doslova protrpěl, tedy alespoň podle toho, co jste psal na Facebook.
Tak oni mě docela hodně použili.

Myslíte na zachraňování Bennetta ve 2. etapě, kdy měl žaludeční potíže a na konci závodu se rval s časovým limitem?
Toho dne jsme nejdřív tahali tempo celého balíku, protože jsme měli růžový dres. Celých 170 kiláků jsme přitom z týmu odtáhli špici jen ve dvou, protože víc nás dopředu neposlali, zbytek se měl šetřit. No a potom mi ještě oznámili, abych počkal na Bennetta. Tak jsem mu jel vzadu dalších padesát kilometrů špici.

Což vás poněkud odrovnalo.
Měl jsem pak úplně uřízlé nohy a další tři nebo čtyři dny jsem si myslel, že pojedu asi z Gira předčasně domů, protože jsem s těma nohama vůbec nemohl otočit. Naštěstí teď už to začíná být lepší, po půlce Gira mám konečně pocit, že jsem se z toho trochu dostal.

Se 16. místem v dlouhé časovce jste tedy byl za daných okolností spokojený?
Úplně ono to v ní nebylo. Mezičasy jsem měl lepší než na to 16. místo, jenže v posledních deseti kilometrech už mi odcházely nohy a propadnul jsem se.

Předtím jste v osmé etapě krátce šlapal v úniku, ale nakonec z něj nic nebylo. Proč?
Nastal problém, že do úniku dojeli ještě další dva kluci z Bory a najednou se ta skupina úplně zastavila, protože všichni ostatní se začali podivovat, že jsme v úniku ve třech. Třeba kluk z Quick-Stepu prohlásil, ať taháme my, když jsme tři, že on nepotáhne ani metr. Takže to dopadlo, jak to dopadlo a nejelo se.

Pokusíte se o další únik znovu v následujících dnech?
Budu se snažit, ale v horách to bude těžké.

Nehrozí, že vám tým nakáže, abyste se v horách staral v gruppettu opět jednou o Bennetta?
Uvidíme, co se stane. Snad ne.

Tom Dumoulin prohlásil, že profilem půjde o nejtěžší třetí týden, jaký kdy na Grand Tour zažil. Máte podobný názor?
Co jsem se díval na rozpis, čekají nás opravdu dost složité dny. A Mortirolo s dvojitým Stelviem se jede hned po dni volna. Taková kombinace bude úplně nejhorší.

Vy oba ty kopce znáte...
... z mého prvního Gira. Tehdy se však po Mortirolu jelo na Stelvio jen jednou. Bylo hezky, ale i tak panovala na vrcholu průsmyku pořádná zima. Šlo o poslední etapa před Milánem a já byl hlavně rád, že jsem tam nějak dojel.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze